Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2716/2018

26 Cdo 2716/2018-157

USNESENÍ

Bytového družstva Pod Rapidem 14-20

J. Š.

, P., zastoupenému JUDr. Michalem Stupkou, advokátem se sídlem v Praze 4, Družstevní 1395/8, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2018, č. j. -126, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen zaplatit

žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800 Kč k rukám Mgr. Jiřího Ostrýta, advokáta se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 26. 7. 2017, č. j. -96, uložil žalovanému povinnost vyklidit byt tam specifikovaný a vyklizený ho předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 2. 2018, č. j. -126, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Své rozhodnutí s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu založil na závěru, že byla-li pravomocně zamítnuta žaloba o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu a rozhodnuto o (ne)existenci nájemního vztahu mezi týmiž účastníky, nemůže soud v jiném řízení tyto otázky znovu posuzovat ani jako otázky předběžné.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2. – dále jen „ “), neboť dovolatel v něm nevylíčil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ), přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil ( ). Dovolatel totiž neuvedl žádný relevantní údaj vztahující se k přípustnosti dovolání. V dovolání sice v tomto směru ohlásil, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“ (zda mohl vzniknout služební nájem bytu i u osoby, která není příslušníkem organizace, která je oprávněná s příslušným bytem hospodařit), avšak na řešení této otázky rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Odvolací soud se nezabýval ani otázkou, zda vzniklo dřívější právo společného užívání předmětného bytu manžely, následně transformované na právo společného nájmu bytu manžely, k níž dovolatel směřoval další část svých námitek.

Nad rámec uvedeného lze pro úplnost dodat, že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou, z níž plyne, že k (případné) neplatnosti výpovědi z nájmu bytu ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013) nelze přihlížet až v řízení o vyklizení bytu vedeném na základě žaloby pronajímatele v případech, kdy nájemce, ač povinen, byt nevyklidil (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2009, sp. zn. , či ze dne 2. 5. 2013, sp. zn. ). V soudní praxi není pochyb ani o tom, že pokud nájemce po zániku nájemního vztahu k bytu (resp. po právní moci rozsudku, jímž byla zamítnuta jeho žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu) byt nevyklidí, nezbývá pronajímateli než domáhat se jeho vyklizení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2010, sp. zn. ).

Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatele, že dovoláním je napadán rozsudek v celém rozsahu. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění.

Dovolání obsahovalo i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud samotné dovolání v přiměřené lhůtě odmítl, stal se tento návrh bezpředmětným. Nejsou-li totiž splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí [ ].

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 9. 2018

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu