Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3137/2018

28 Cdo 3137/2018-442

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce I. S., P., zastoupeného Mgr. Jiřím Malínkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalovanému I. S., Č., zastoupenému JUDr. Ladislavem Eretem, advokátem se sídlem v Praze 3, náměstí Winstona Churchilla 1800/2, za účasti N. S., Č., jako vedlejší účastnice na straně žalovaného, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, o zaplacení částky 5.750.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného a vedlejší účastnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2018, č. j. -411, takto:

O d ů v o d n ě n í :(dle )

V záhlaví označeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne 24. října 2017, č. j. -382, jímž bylo rozhodnuto, že se žalovanému nepřiznává osvobození od soudních poplatků.

Usnesení odvolacího soudu napadli dovoláním žalovaný i jej v řízení podporující vedlejší účastnice, činíce současně i návrhy na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Protože dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno po 29. 9. 2017, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017, kdy vstoupil v účinnost , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (a contr. srov. bod 2. článku II. části první, přechodná ustanovení, ).

Podle není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

S ohledem na jednoznačnou dikci citovaného ustanovení, které s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje přípustnost dovolání proti poplatkovým rozhodnutím, jsou podaná dovolání objektivně nepřípustná, a Nejvyšší soud je proto podle odmítl.

Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nadto sluší se uvést, že vedlejší účastníce k podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (k němuž je dle oprávněn toliko účastník řízení) současně postrádá i subjektivní legitimaci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což v jejím případě představuje další důvod k odmítnutí dovolání (srov. , ).

Oběma dovolateli současně podané návrhy na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí sdílejí pak bez dalšího osud nepřípustných dovolání a Nejvyšší soud tak o nich již samostatně nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

Rozhodováno nebylo ani o nákladech dovolacího řízení, je-li z obsahu spisu zřejmé, že rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O poplatkové povinnosti vzniklé v souvislosti s odmítnutím dovolání podle (srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) rozhoduje soud prvního stupně (srov. věty první zákona o soudních poplatcích).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 9. 2018

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu