Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5589/2017

30 Cdo 5589/2017-110

USNESENÍ

a) I. D.

,

b) L. N.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16,

Ústavnímu soudu

, se sídlem v Brně, Joštova 8, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2016, č. j. -45, takto:

Dovolací řízení

se zastavuje

.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením potvrdil Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesení Okresního soudu Brno-venkov jako soudu prvního stupně ze dne 6. 9. 2016, č. j. -27, kterým soud prvního stupně nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků a zamítl jejich žádost o ustanovení zástupce.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci včasné dovolání, při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem. Žádost žalobců o ustanovení zástupce pro dovolací řízení byla pravomocně zamítnuta usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 15. 5. 2017, č. j. -62, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2017, č. j. -72.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “

Podle věty první není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle není-li splněna podmínka uvedená v , postupuje se obdobně podle ; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle přípustné.

Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Dovolatelé nejsou pro dovolací řízení zastoupeni advokátem nebo notářem a netvrdili ani nedoložili, že mají právnické vzdělání; jejich žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení přitom byla pravomocně zamítnuta. Ačkoli žalobci nebyli soudem prvního stupně vyzváni, aby si pro podání dovolání zvolili zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání, je z rozhodovací činnosti dovolacímu soudu známo, že žalobci opakovaně podávají žaloby, v nichž po žalované České republice a dalších osobách požadují náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, přičemž se omezují na proklamace o „justiční popravě žalobců“, „extrémně nelidských zvěrstvech státních orgánů“, „prorůstání organizovaného zločinu do justice ČR“ a podobně. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě nedůvodnými žalobami pak podávají opravné prostředky včetně dovolání [jen v roce 2017 bylo Nejvyššímu soudu předloženo zhruba dvacet dovolání žalobce b)], které jsou opět vesměs zjevně bezúspěšné.

Závěr, že takové dlouhodobé a cílené počínání lze označit za obstrukční a sudičské, učinil Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ), jakož i Nejvyšší soud (srov. např. usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ).

Dovolací soud z uvedeného důvodu ustáleně dovozuje, že žalobci si musejí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost musí být známa z jiných paralelně probíhajících řízení, v nichž byli mnohokrát bezúspěšně vyzýváni k odstranění nedostatku povinného zastoupení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. ).

Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem, který ve svém usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. , ve vztahu k opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu předestřel: „Ústavní soud byl nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“

Dovolací soud uzavírá, že pro nedostatek povinného zastoupení nejsou splněny podmínky pro pokračování v dovolacím řízení, a proto řízení o dovolání žalobců zastavil.

Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, ani nebylo řízení ve věci samé skončeno již předtím, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2003). O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 10. 2018

Mgr. Hynek Zoubek

pověřený člen senátu