Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 136/2018-B-65

KSOS 25 INS XY29 NSČR 136/2018-B-65

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka E. Š., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o zrušení oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Danielem Grimmem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Janáčkova 1089/20, PSČ 702 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. září 2017, č. j. XY, 1 VSOL 874/XY, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1/ Zrušil schválené oddlužení dlužníka (bod I. výroku).

2/ Prohlásil konkurs na majetek dlužníka, s tím, že bude projednáván jako nepatrný (bod II. výroku).

3/ Oznámil, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu (bod III. výroku).

[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. září 2017, č. j. XY, 1 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se soudy odchýlily od ustálené judikatury Nejvyššího soudu, otázky, která dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud řešena, a otázky, která by měla být Nejvyšším soudem posouzena jinak, namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[4] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2

[5] Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v posouzení otázek, na jejichž řešení spočívá (dovoláním zpochybňovaných), souladné s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu, přičemž důvod k odchýlení se od této judikatury na základě dovolací argumentace Nejvyšší soud neshledává.

[6] V usnesení ze dne 28. února 2013, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 77/2013“), které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu, Nejvyšší soud uzavřel, že není-li dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoliv řádně plní povinnosti uvedené v a 3 , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), není to důvodem k postupu podle ; postup podle tím však není vyloučen.

[7] V R 77/2013 Nejvyšší soud dále v obdobných skutkových souvislostech dovodil, že v intencích ustanovení bylo v době rozhodování odvolacího soudu zjevné, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit; odtud tamtéž uzavřel, že odvolací soud tedy nepochybil, jestliže v rovině právní dovodil, že jsou důvody k postupu dle . Pro poměry této věci platí závěry plynoucí z R 77/2013 o to více, že dlužník nebyl schopen hradit ani dluh na výživném na své děti (ve smyslu jde o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, jež mají být přednostně hrazeny před uspokojením pohledávek nezajištěných věřitelů).

[8] V rozsahu, v němž směřovalo proti té části napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu II. výroku, o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, s tím, že konkurs bude projednáván jako nepatrný, odmítl Nejvyšší soud dovolání podle věty první , jelikož potud dovolatel způsobem odpovídajícím požadavku ustanovení nevymezil důvod přípustnosti dovolání. Dovoláním předestřené právní otázky se tohoto výroku zjevně netýkají a ohledně této části výroku dovolatel v dovolání žádným způsobem neargumentoval.

[9] K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

[10] Výrok o prohlášení konkursu na majetek dlužníka má povahu výroku závislého na výroku o zrušení oddlužení. V režimu ustanovení by tedy byl automaticky odklizen (zrušen), kdyby Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným a důvodným v rozsahu, v němž odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o zrušení oddlužení. To však nic nemění na skutečnosti, že směřuje-li dovolání i proti tomuto výroku (proti té části výroku usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu II. výroku), nemůže být přípustné, jestliže neobsahuje žádné důvody, pro které by nemohl samostatně obstát výrok o prohlášení konkursu. Srov. k tomu i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. září 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu