Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2022/2018

30 Cdo 2022/2018-526

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce R. J., omezeného ve svéprávnosti, zastoupeného opatrovníkem městem Blanskem, se sídlem v Blansku, nám. Svobody 3, právně zastoupeného Mgr. Petrou Plhoňovou, advokátkou se sídlem v Blansku, Rožmitálova 2302/6, proti žalované SEDLAK Reality, s. r. o., se sídlem Olomučany 300, identifikační číslo osoby 634 69 693, zastoupené JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se sídlem v Brně, Úvoz 39, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. listopadu 2017, č. j. -471, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. listopadu 2017, č. j. -475, t a k t o:

I. Dovolání žalované se odmítají.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) jako soud dovolací ( ) konstatuje, že dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně (dále již „odvolací soud“) ze dne 28. listopadu 2017, č. j. -471, jímž bylo odmítnuto odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Blansku (dále již „soud právního stupně“) ze dne 12. července 2016, č. j. -430 (kterým bylo rozhodnuto o vyloučení označeného podání žalované k samostatnému řízení), není ve smyslu přípustné.

Rovněž dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 28. listopadu 2017, č. j. -475, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 12. července 2016, č. j. -424 (jímž bylo určeno, že žalobce je vlastníkem označeného nemovitého majetku a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení), a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není ve smyslu přípustné. Je tomu tak z toho důvodu, že v dovolání žalovaná jednak namítá (což se týká i tvrzeného souběhu řízení) jiné (procesní) vady řízení, které samy o sobě (vzhledem k ) nemohou naplňovat předpoklad přípustnosti jejího dovolání, přičemž namítá-li, že „dovolacím soudem by měla být vyřešená právní otázka posouzena jinak“, nerozvádí, o jakou právní otázku se jedná, jak byla dosud dovolacím soudem vyřešena a z jakého důvodu podle žalované by měla být takto specifikovaná právní otázka dovolacím soudem posouzena jinak.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá, tj. dovolací návrh (odst. 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3). V dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení (odst. 4). V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (odst. 6).

V dovolání musí dovolatel vymezit předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu , tj. uvést v něm okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o případ (některý ze čtyř v úvahu přicházejících), v němž napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (v takovém případě je zapotřebí alespoň stručně uvést, od kterého rozhodnutí, respektive od kterých rozhodnutí se konkrétně měl odvolací soud odchýlit) nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (zde je třeba vymezit, která právní otázka, na níž závisí rozhodnutí odvolacího soudu, v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena) nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně (zde je třeba vymezit rozhodnutí dovolacího soudu, která takový rozpor v judikatuře dovolacího soudu mají podle názoru dovolatele zakládat a je tak třeba tyto rozpory odstranit) anebo 4) má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (zde je zapotřebí vymezit příslušnou právní otázku, její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvést, pro jaké důvody by měla taková právní otázka být dovolacím soudem posouzena jinak).

Z obsahu dovolání je zřejmé, že ohledně uplatněné čtvrté varianty předpokladu přípustnosti dovolání žalovaná své dovolání právně relevantním způsobem neprecizovala.

K argumentaci žalované směřující do skutkového zjištění, z něhož při meritorním rozhodování vycházel odvolací soud, a do hodnocení důkazů, nutno uvést, že dovolací soud není oprávněn v dovolacím řízení verifikovat správnost skutkových zjištění, ani „přehodnocovat“ hodnocení důkazů odvolacím soudem či soudem prvního stupně, pakliže odvolací soud převzal jako správná a úplná skutková zjištění soudu prvního stupně. Připomíná se současně, že dovolací soud může hodnocení důkazů, provedené v nalézacím řízení v souladu se zákonem, přezkoumávat jen tehdy, pokud je toto hodnocení v rozporu s pravidly logického myšlení, případně s obecnou zkušeností. Samotná skutečnost, že důkazy bylo možno hodnotit více způsoby, ovšem neznamená, že zvolené hodnocení je nesprávné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. srpna 2005, sp. zn. , in https://nsoud.cz). Z toho vyplývá, že ani prostřednictvím této dovolací argumentace se žalované přípustnost jejího dovolání nepodařilo založit.

Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud dovolání žalované podle odmítl.

Řízení o podaném návrhu žalovanou na přerušení (shora) označeného vkladového řízení Nejvyšší soud podle a věty první zastavil, neboť pro absenci funkční příslušnosti Nejvyššímu soudu nepřísluší o takovém návrhu rozhodnout. Byl zde tedy detekován nedostatek funkční příslušnosti, který je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. věta první ).

Dovolací soud již nerozhodoval o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu, neboť uvedený návrh tímto rozhodnutím (odmítnutím dovolání) byl konzumován.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 9. 2018

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu