Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3835/2017

33 Cdo 3835/2017-316

USNESENÍ

Š. H.

zastoupeným Městskou částí Praha 10 jako kolizním opatrovníkem, a 3)

M.

S.

, zastoupené Mgr. Radkou Seidlovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1171/102, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2017, č. j. -281, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2017, č. j. -281, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 31. ledna 2017, č. j. -251, určil, že je neplatná kupní smlouva uzavřená dne 11. 10. 2012 mezi M. Š., jakožto prodávající a M. S., jakožto kupující, jejímž předmětem je „koupě id. ½ veškerých nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví u Katastrálního úřadu pro P., Katastrální pracoviště P., nacházejících se v okrese P., obec P., kat. území Z., tedy id. ½

- parcely o výměře 212 m2 zastavěná plocha a nádvoří,- parcely o výměře 214 m2 zahrada, způsob ochrany zemědělský půdní fond,- parcely o výměře 23 m2 ostatní plocha, jiná plocha,- budovy části obce Z., rod. dům na parcele“,

dále rozhodl, že žalobkyni se vrací částka 10.000 Kč po právní moci rozsudku prostřednictvím účtárny soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. dubna 2017, č. j. -281, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 Sb. (srovnej čl. II bod 1 a 7 a čl. II bod 2 - dále jen „ “), neboť je přesvědčena, že závěr, na němž je založeno napadené rozhodnutí, že výzva k uplatnění předkupního práva je právně relevantní i tehdy, neobsahuje-li vlastnoruční podpis osoby povinné nabídnout svůj podíl na nemovitosti osobě z předkupního práva oprávněné, nekoresponduje s judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně např. s rozhodnutími sp. zn. , sp. zn. , nebo sp. zn. . Prosazuje, že není-li výzva osobou povinnou vlastnoručně podepsána, postrádá podstatné náležitosti projevu vůle, a je tudíž absolutně neplatným právním úkonem. Nadto odvolacímu soudu vytýká, že vyhodnotil důkazy provedené soudem prvního stupně rozdílně, resp. učinil z nich odlišná skutková zjištění, aniž je sám opakoval. Z uvedených důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem (žalobkyní) za splnění podmínky jeho advokátního zastoupení ( ) a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, a závisí na otázce hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalobkyně zpochybnila závěr odvolacího soudu, že nabídka k předkupnímu právu adresovaná osobě z předkupního práva oprávněné nemusí být osobou z předkupního práva povinnou vlastnoručně podepsána, neboť pro tento úkon není nutná písemná forma.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že právní předchůdkyně žalovaných nezletilých dětí, M. Š., uzavřela s žalovanou M. S. dne 11. 10. 2012 kupní smlouvu, podle které jí prodala ideální polovinu nemovitostí v katastrálním území Z., zapsaných na listu vlastnictví u Katastrálního úřadu pro P., Katastrální pracoviště P., za sjednanou kupní cenu 350.000 Kč. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán dne 10. 7. 2013. Dne 14. 6. 2012 zaslala M. Š. žalobkyni a P. H. (který však již v té době nežil) výzvu k případnému uplatnění předkupního práva k uvedeným nemovitostem; podpis na této ě byl technicky přenesen, nejde o vlastnoruční podpis M. Š. Zatímco soud prvního stupně dovodil, že žalobkyni se podařilo prokázat, že M. Š. nevyzvala žalobkyni k uplatnění předkupního práva podle obč. zák., a kupní smlouvy uzavřenou mezi M. Š. a žalovanou M. S. proto shledal neplatnou, odvolací soud vzal za prokázané, že žalobkyni byla výzva k uplatnění předkupního práva doručena; uzavřel přitom, že tato výzva neztrácí právní relevanci v případě, že by na ní nebyl vlastnoruční podpis M.Š., podstatné je pouze to, že žalobkyni byla doručena a ta na ni nereagovala.

Podle § 34 obč. zák. právní úkon je projev vůle směřující ke vzniku změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

Podle § 40 odst. 3, věty první před středníkem, obč. zák. je písemný právní úkon platný, je-li podepsán jednající osobou.

Podle § 140 obč. zák., převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Podle § 605 obč. zák., není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit movitost do osmi dnů, nemovitost do dvou měsíců po nabídce. Uplyne-li tato doba marně, předkupní právo zanikne. Nabídka se vykoná ohlášením všech podmínek; jde-li o nemovitost, musí být nabídka písemná.

Poslední věta § 605 obč. zák. jasně stanoví, jak se vykoná tzv. nabídka k výkupu, učiněná zavázanou osobou. Nabídka je jednostranný právní úkon adresovaný oprávněnému a kromě obecných náležitostí vyžadovaných zákonem pro právní úkony (§ 37 obč. zák.) a pro návrhy na uzavření smlouvy (§ 43a obč. zák. - zejména závaznost nabídky) musí obsahovat oznámení všech podmínek, za kterých zavázaný nabízí svou věc ke koupi, tj. vedle podstatných náležitostí kupní smlouvy, jako je předmět koupě a cena věci, i další podmínky či požadavky, za nichž má dojít k prodeji, a musí být dodržena písemná forma (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, sešit 10, pod. č. 72/2002).

Nejvyšší soud již v rozhodnutích ze dne 15. 2. 2001, sp. zn. , nebo ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod C 2035 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, ročník 2004, dovodil, že „písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí – písemnosti (spočívající v tom, že obsah právního úkonu je zachycen v textu y) a podpisu jednající osoby“. Na rozdíl od textu písemností musí být podpis zásadně vlastnoruční, tím je zaručena určitá jedinečnost. Písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby (k tomu rovněž Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. I. až 459. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 363).

Dovoláním zpochybněný právní závěr učinil odvolací soud na základě svého zjištění, že výzva k uplatnění předkupního práva byla žalobkyni doručena a ta na ni nereagovala. V rozporu s judikaturou dovolacího soudu však uzavřel, že „výzva k uplatnění předkupního práva neztrácí právní relevanci v případě, že by na ní vlastnoruční podpis M. Š. nebyl“. Uvedený právní závěr odvolacího soudu tedy neobstojí a je nutné se dále zabývat autenticitou podpisu na předmětné výzvě, tedy zjišťovat, zda M. Š. výzvu vlastnoručně podepsala.

Protože odvolací soud z těchto závěrů nevycházel, byl dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle žalobkyní uplatněn právem a Nejvyššímu soudu nezbylo než napadený rozsudek odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení ( a 2 ). Dalšími dovolacími námitkami se dovolací soud pro nadbytečnost již nezabýval.

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 9. 2018

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu