Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 212/2018

23 Nd 212/2018-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Jiřího Handlara, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Československá obchodní banka, a. s., se sídlem v Praze 5,Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, zastoupené JUDr. Pavlem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 4, Bohuslava Martinů 1051/2, proti povinnému F. Z., Č., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 12. 6. 2018, č. j. -16, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu , (dále jen „ “), k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Okresní soud v Rakovníku v odůvodnění svého usnesení uvedl, že provedenou lustrací v informačním systému základních registrů a centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že povinný, který je fyzickou osobou, nemá na území České republiky trvalý pobyt, kdy osoba povinného nebyla v předmětných registrech nalezena. V době, kdy povinný podával insolvenční návrh na povolení oddlužení, tj. 18. 6. 2009, uváděl jako místo svého trvalého pobytu L., a jako korespondenční adresu Č. Shodná adresa jako adresa korespondenční je uvedena i v exekučním titulu. Soud dále uvedl, že bylo též zjištěno, že povinný by se měl v současné době zdržovat na adrese P.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení totiž odkazem na splnění podmínek předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle , exekučního řádu (dále jen „ “), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení , neboť jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení věty první vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu , jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. ). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Rakovníku.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 8. 2018

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu