Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2322/2018

-160

USNESENÍ

K. M.

Loomis Czech Republic a.s.

, se sídlem v Praze 9, Sezemická č. 2853/4, IČO 26110709, zastoupené Mgr. Jiřím Sixtou, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova č. 240/5, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2017 č.j. -121,

takto:

I. Dovolání žalobce

se

odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jiřího Sixty, advokáta se sídlem v Praze 1, Husova č. 240/5.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2017 č. j. -121 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce osobního doručení písemnosti zaměstnavatelem v případě, že zaměstnanec převzetí písemnosti odmítne, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2015 sp. zn. , ze kterého vyplývá, že doručení je možné nejen v pracovní době, ale i po jejím skončení nebo též v nočních hodinách, že zaměstnanec si nemůže vyhradit, žeu převezme teprve poté, co se seznámí s jejím obsahem, a že odmítne–li zaměstnanec převzítu, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím za doručenou; k otázce vymezení důvodu výpovědi z pracovního poměru srov. ve vztahu k obsahově shodné dřívější právní úpravě např. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 1967 sp. zn. , uveřejněný pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2002 sp. zn. , podle nichž výpovědní důvod musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit; k otázce hodnocení stupně intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a hledisek pro vymezení relativně neurčité hypotézy právní normy uvedené ustanovení zák. práce srov. obdobně např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995 sp. zn. , uveřejněný v časopise Práce a mzda č. 7-8, roč. 1996, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012 sp. zn. , uveřejněný pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013 sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Rovněž námitka dovolatele, že s ním bylo nerovně zacházeno, jestliže výpověď z pracovního poměru nebyla dána též veliteli vozidla M. S., je ve své podstatě výtkou k postupu soudu, jakým zhodnotil intenzitu vytčeného (a prokázaného) porušení pracovních povinností žalobcem. V tomto směru odvolací soud důvodně akcentoval, že velitel vozidla M. S. „uznal své pochybení“, zatímco žalobce „nemá na své pochybení odpovídající náhled“ a dosud nepochopil nutnost přesného a bezvýhradného dodržování zaměstnavatelem stanovených postupů při rozvozu finančních prostředků a obsluze bankomatů. Za tohoto stavu tedy byl věcný důvod (spočívající v odlišných skutečnostech významných pro posouzení míry intenzity porušení pracovních povinností ze strany obou zaměstnanců žalované) pro rozdílný postup zaměstnavatele.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [zpochybňuje-li skutková zjištění odvolacího soudu (že poté, co žalobce „odbočil z naplánované trasy“, bylo bezpečnostní vozidlo převážející hotovost „oproti předpisům odstaveno po dobu 22 minut, a to na žalobcem plánované zastávce za účelem provedení nákupu matce žalobce, případně vykonání jakýchsi prací na zahradě“, a že tedy jednání vytčené žalobci v písemné výpovědi „bylo jednoznačně prokázáno“) a předestírá-li vlastní hodnocení důkazů a vlastní skutkové závěry (že žalobce „nevybočil z naplánované trasy“ a že se jednalo o „zastávku na WC“)], dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení nemohou založit ani námitky žalobce, že odvolací soud neprovedl důkaz výslechem svědka Z. a že rozsudek odvolacího soudu „není přezkoumatelný“. Uvedená tvrzení nejsou dovolacím důvodem podle ustanovení , ale mohla by (kdyby byla důvodná) představovat jen tzv. jinou vadu řízení

ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3

; k takové vadě však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení:Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 8. 2018

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu