Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2858/2018

22 Cdo 2858/2018-198

USNESENÍ

M. T.

, proti žalované

V. T.

, zastoupené obecným zmocněncem R. O., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2018, č. j. -182,

takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. -169, rozhodl, že částečné zpětvzetí žaloby učiněné podáním žalobce ze dne 9. 11. 2017 není účinné.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 2. 2. 2018, č. j. -182, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Soudy vyšly ze zjištění, že žalobce se domáhal vypořádání společného jmění účastníků, jehož předmětem bylo dvanáct nemovitostí. Podáním ze dne 9. 11. 2017 vzal žalobce žalobu částečně zpět s tím, že šest nemovitostí z původního návrhu do společného jmění manželů nepatří. Žalovaná s tímto zpětvzetím nesouhlasila. Soudy obou stupňů s odkazem na rozhodly, že zpětvzetí není účinné.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Uvádí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena nebyla. Namítá, že soudy nepostupovaly správně, když rozhodly o neúčinnosti částečného zpětvzetí žaloby, protože na straně žalované neexistuje vážný důvod, pro který vyslovila nesouhlas s tímto částečným zpětvzetí. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně.

Žalovaná považuje dovolání za nepřípustné a se závěry odvolacího soudu se ztotožňuje. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právní otázce, zda je v řízení o vypořádání společného jmění manželů nutný souhlas druhého manžela s částečným zpětvzetím žaloby.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 25. 3. 1999, sp. zn. , přijal a odůvodnil závěr, že řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (BSM) je řízením, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu jak postavení navrhovatele, tak i postavení odpůrce (iudicium duplex). Tato skutečnost se projevuje zejména tím, že podáním návrhu je uplatněno i právo odpůrce na vypořádání BSM soudem, a tudíž i jeho právo na soudní ochranu v této věci; uplatnění jeho práva by nadále bránila překážka litispendence. Proto je v případě návrhu na vypořádání BSM třeba „navrhovatelem“ ve smyslu rozumět jak navrhovatele, tak i odpůrce. Z toho důvodu je třeba k účinnosti zpětvzetí žaloby souhlas žalovaného, a to i v případě, že ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání.

Závěry týkající se bezpodílového spoluvlastnictví manželů jsou použitelné i pro vypořádání společného jmění manželů v poměrech , .

Na základě shora uvedeného je zřejmé, že rozsudek odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ve smyslu , tudíž není dovolání přípustné. Proto jej dovolací soud podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v konečném rozhodnutí.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 8. 2018

Mgr. David Havlík

předseda senátu