Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 1264/2017

6 Tdo 1264/2017-II

USNESENÍ

P. H.

Podle § 265

l

odst. 4 tr. ř. se obviněný P. H.,

bere do vazby

z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř.

Písemný slib obviněného podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. se

nepřijímá.

O d ů v o d n ě n í :

1.

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2017, sp. zn. , byl obviněný P. H. uznán vinným pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1, § 145 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 44 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Dalšími výroky bylo rozhodnuto o náhradě škody.

2. Uvedeného zločinu se obviněný podle skutkových zjištění nalézacího soudu vyjádřených ve výroku jeho rozsudku dopustil v podstatě tím, že dne 15. září 2016 v době kolem 17:30 hod. v Brně, poté, co poškozený A. R. od něj odmítl koupit jízdní kola s tím, že jsou kradená, bodl jej v kuchyni bytu kuchyňským nožem do pravé strany hrudníku, čímž mu způsobil poranění popsaná ve výroku rozsudku s možností zranění pro život důležitého orgánu, přičemž mohlo dojít i ke smrti poškozeného. Přečinů uvedených pod bodem 2) se dopustil téhož dne ve stejném domě tak, že se vloupal do čtyř sklepních kójí a z jedné z nich odcizil dvě horská jízdní kola v celkové hodnotě 3 000 Kč, celkem tímto jednáním způsobil škodu 3 800 Kč a dopustil se jej i přes předchozí odsouzení pro přečin krádeže.

3.Odvolání obviněného Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 5.2017, sp. zn. , zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

4.Z podnětu dovolání obviněného byly usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. , podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušeny jak usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5.2017, sp. zn. , tak rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2017, sp. zn. , a současně také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a to zejménarozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. , ve výroku o souhrnném trestu ohledně obviněného P. H. a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. . Podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Městskému soudu v Brně uloženo, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

5.Podle § 265l odst. 4 věta první tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.

6. Obviněný nyní vykonává souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody uložený mu v trvání osmi let rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. . V projednávané věci došlo rovněž ke zrušení rozhodnutí, jimiž byl obviněnému v jiné trestní věci uložen (souhrnný) trest odnětí svobody, který v době rozhodování Nejvyššího soudu vykonává. Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém usnesení ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. , dospěl k závěru o možnosti rozšiřující interpretace § 265l odst. 4 věty první tr. ř. ve vztahu k pojmu „původní rozsudek“ v tom směru, že v řízení o dovolání po zrušení výroku o souhrnném trestu odnětí svobody uloženém v jiné trestní věci, v níž obviněný vykonává trest odnětí svobody, je třeba rozhodnout o vazbě ve věci, v níž bylo v dovolacím řízení rozhodnuto o tomto zrušení. Další výkon souhrnného trestu, byť uloženého v jiné věci, se totiž stal nepřípustným. Nejvyšší soud tedy ve smyslu § 265l odst. 4 tr. ř. musel rozhodnout zároveň o vazbě.

7.Dne 29. 8. 2018 byl uskutečněn výslech obviněného k otázce vazby, a to za přítomnosti obhájkyně obviněného. Obviněný při něm uvedl, že rozhodnutí o vazbě je pro něj důležité, v případě propuštění na svobodu by se dostavil ke všem úkonům trestního řízení a nepáchal by žádnou trestnou činnost. Trvalé bydliště má stále na adrese B. Zaměstnání by si našel, šel by na agenturu, která mu práci zprostředkovala už dříve. K dotazu obhájkyně uvedl, že jeho ošetřujícími lékaři v B. jsou MUDr. Weinberger a MUDr. Dolák. Obhájkyně obviněného předložila písemný slib obviněného ve smyslu § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a čestné prohlášení družky obviněného K. V., že v případě propuštění obviněného na svobodu má pro něj zajištěno zaměstnání u úklidové služby K. K. (s uvedením přesné specifikace firmy).

8. O vazbě obviněného pak bylo rozhodováno v neveřejném zasedání, přičemž takový způsob rozhodnutí umožňuje právní úprava obsažená v § 265l odst. 4 tr. ř., jehož druhá věta stanoví, že ustanovení o vazebním zasedání (§ 73d až 73g) se v tomto případě neužijí. Přitom o vlastním dovolání nebylo nutné rozhodovat ve veřejném zasedání (§ 265r odst. 1 písm. b/ tr. ř.).

9.Nejvyšší soud rozhodoval o vazbě obviněného jednak na základě jeho výslechu konaného bezprostředně před rozhodnutím, jednak na podkladě dostupného spisového materiálu. Z něho vyplývá, že o vzetí obviněného do vazby v této věci bylo poprvé rozhodováno na návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně, v němž bylo navrženo vzetí obviněného do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a) c) tr. ř. Dne 17. 9. 2016 bylo konáno vazební zasedání, v němž soudce Městského soudu v Brně oba uvedené důvody vazby shledal, obviněného však ponechal na svobodě na základě přijetí institutů nahrazujících vazbu, konkrétně písemného slibu podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a vyslovení dohledu probačního úředníka podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. ř. za současného uložení povinností podle § 73 odst. 3 tr. ř. (č. l. 128). Znovu bylo o vazbě obviněného rozhodováno ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. , kde byl obviněný stíhán pro zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchané přibližně tři týdny po propuštění ze zadržení v této věci. V této věci byl obviněný vzat do vazby a později byl na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku převeden z vazby do výkonu souhrnného trestu odnětí svobody, který vykonává do současné doby.

10. Konkrétně byl obviněný vzat do vazby usnesením soudkyně Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. , a to z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř. Stížnost obviněného proti tomuto usnesení byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. . Poté bylo v uvedené věci Okresního soudu v Prostějově opakovaně rozhodováno o ponechání obviněného ve vazbě. Stížnost obviněného proti rozhodnutí o ponechání ve vazbě byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. . Ve všech těchto rozhodnutích byl i nadále shledáván důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. ř.

11.Nejvyšší soud po zvážení všech okolností případu na podkladě spisového materiálu i aktuálního vyjádření obviněného dospěl k závěru, že u obviněného P. H. i v současné době je dán důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. ř.

12. Především nelze pochybovat o tom, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že obviněný spáchal skutek, respektive skutky, pro které je toto trestní řízení vedeno, a že tyto skutky vykazují znaky uvedených trestných činů. V tomto směru postačí v obecné rovině odkázat na uvedený odsuzující rozsudek soudu prvního stupně i napadené usnesení (byť v současné době zrušené), ovšem s tím, že rozhodnutím o vazbě není řešena otázka viny obviněného. Navíc zůstává nedotčen výrok, jímž byl obviněný ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. pravomocně uznán vinným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.

13. U obviněného je dán důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. ř., neboť z konkrétních zjištěných skutečností vyplývá důvodná obava,že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán a pro niž byl původně již pravomocně uznán vinným. Obviněný má šestnáct záznamů v rejstříku trestů pro odsouzení za trestnou činnost majetkové i násilné povahy, za niž byly ukládány již poměrně citelné nepodmíněné tresty odnětí svobody, přesto obviněný po jejich výkonu trestnou činnost páchal i nadále. Z posledního výkonu trestu byl propuštěn dne 26. 3. 2016, tj. ani ne půl roku před spácháním zvlášť závažného zločinu, který je (mimo jiné) předmětem tohoto trestního řízení. A přibližně tři týdny poté, co byl obviněný po jeho spáchání propuštěn ze zadržení na svobodu, dopustil se dalšího zvlášť závažného zločinu. Navíc přitom nedodržel závazek zdržet se požívání alkoholu a jiných návykových látek,vyplývající z rozhodnutí o propuštění ze zadržení na svobodu. Obviněný je tedy osobou, která se trestné činnosti dopouští opakovaně, aniž by na ni předchozí trestní postih měl žádoucí pozitivní vliv, a který není schopen nebo ochoten dodržovat omezení při pobytu na svobodě. Z toho plyne velmi vážná a odůvodněná obava, že by obviněný na svobodě trestnou činnost násilného či majetkového charakteru opakoval. Prozatím nejsou k dispozici podklady pro závěr, zda je jeho pobyt na svobodě nebezpečný z psychiatrického hlediska, nicméně z hlediska předcházení trestné činnosti jeho pobyt na svobodě bezpochyby hrozí jejím opakováním. To platí tím spíše, že obviněný zjevně nemá kritický náhled na vlastní jednání a na rizikové faktory v jeho osobnostní struktuře.

14. Nepřehlédnutelné jsou osobnostní charakteristiky obviněného, jeho psychiatrické potíže, které sám zdůraznil ve svém dovolání a které vedou k obavám z určité nevypočitatelnosti jeho chování, včetně možného vyhýbání se trestnímu stíhání. K tomu lze poukázat na jeho chování po spáchaném činu v okamžiku, kdy mu bylo policejní hlídkou sděleno, že bude omezen na osobní svobodě, tomuto omezení se zpočátku de facto odmítal podrobit, s nožem v ruce utekl do bytu své matky, kde s nožem v ruce vykřikoval, že už nechce jít do vězení. Jsou tudíž dány konkrétní skutečnosti, z nichž vyplývá ne-li důvodná obava,že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, tak přinejmenším obava, že se znovu dopustí trestné činnosti.

15. Nejvyšší soud se zabýval i další zákonnou podmínkou vzetí obviněného do vazby uvedenou v § 67 tr. ř., a to zda s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření. Dospěl však v tomto směru k negativnímu závěru. S přihlédnutím k intenzitě vazebních důvodů, zejména s ohledem na osobu obviněného, jak její charakteristika vyplývá z výše uvedeného, ve spojitosti s povahou a závažností spáchaných skutků je vyloučeno nahrazení vazby některým z institutů uvedených v § 73, § 73a tr. ř., včetně předběžných opatření (§ 88b – 88l tr. ř.), a tedy i nahrazení vazby nabízeným písemným slibem obviněného. Zejména pak je nutno zdůraznit, že již jednou v této věci aplikované shora zmíněné instituty, které měly nahradit vazbu obviněného, se zcela minuly účinkem a obviněný se záhy po propuštění ze zadržení dopustil dalšího zvlášť závažného zločinu.

16.Z těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného P. H. do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. ř. a současně nepřijal písemný slib obviněného podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 8. 2018

JUDr. Jan Engelmann předseda senátu

Vypracoval: JUDr. Josef Mazák