Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4131/2016

-199

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. S., se sídlem v Bratčicích, proti žalované M. B., zastoupené JUDr. Irenou Valíčkovou, MBA, advokátka se sdílem v Brně, náměstí Svobody 87/18, o 78.650 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2016, č. j. -153 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 22. 6. 2016, č. j. -163, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 9. 9. 2015, č. j. -132, zamítl žalobu o zaplacení částky 78.650,- Kč s úrokem z prodlení. Učinil tak na základě úsudku, podle něhož vypracování znaleckého posudku v řízení o dědictví po zemřelé V. M., který nechal vypracovat žalobce a jehož cenu uhradil, nebylo s ohledem na konkrétní situaci potřebné, neboť sledovaného cíle (ocenění nemovitostí v pozůstalosti) mohl žalobce dosáhnout za použití levnějšího prostředku, a to zprávy realitní kanceláře nebo souhlasného prohlášení dědiců. Na náklady vynaložené žalobcem na znalecký posudek tak nelze pohlížet jako na potřebné a užitečné, tj. účelné. Nebylo navíc prokázáno, že by žalovaná dala žalobci pokyn k vypracování znaleckého posudku.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 5. 2016, č. j. -153, ve znění usnesení ze dne 22. 6. 2016, č. j. -163, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 78.650 Kč s úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Uzavřel, že žalovaná udělila žalobci (advokátovi) kromě generální plné moci ze dne 24. 10. 2013 také speciální plnou moc dne 21. 11. 2013 k jejímu zastupování v řízení o projednání dědictví po V. M., v níž je podrobně vymezen rozsah zmocnění a je v ní výslovně uvedeno, že žalobce je oprávněn jejím jménem „přijímat jakákoliv rozhodnutí a jiné písemnosti a vůbec činit vše, čeho bude zapotřebí k řádnému projednání tohoto dědictví a k řádnému skončení tohoto projednávání.“ Vycházeje z obsahu protokolu o předběžném šetření ze dne 25. 11. 2013, sp. zn. , a výsledků dědického řízení sp. zn. (usnesení ze dne 27. 5. 2014, soupisu majetku zůstavitelky, posudku znaleckéhou ZNALCI A ODHADY spol. s r. o.) odvolací soud uzavřel, že s přihlédnutím k charakteru nemovitostí, které jsou nájemními domy, jejich množství a hodnotě, bylo možné zjistit cenu pro účely dědického řízení pouze cestou odborného posouzení. Takové ocenění bylo v zájmu dědiců, neboť případné zprávy realitních kanceláří by byly pouze orientační a nepřesné. Udělila-li žalovaná žalobci pro dědické řízení procesní plnou moc, musela být srozuměna s tím, že zástupce bude podnikat potřebné kroky, ostatně podle 4. bodu plné moci ze dne 21. 11. 2013 jej zmocnila, aby činil vše, co bude zapotřebí k řádnému projednání a skončení řízení o dědictví. Žalobce tak důvodně a v souladu s udělenou plnou mocí zadal vypracování znaleckého posudku. Náklady na jeho zpracování, které uhradil zástupce žalované v dědickém řízení, je proto žalovaná povinna žalobci nahradit v souladu s

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost dovozuje ze skutečnosti, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení právní otázky, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, konkrétně „zda generální plná moc udělená advokátovi byla dostačující proto, aby advokát (žalobce) vypracoval finančně nákladný znalecký posudek nebo zda měl … vyžádat pokyn klienta, zvláště tehdy, pokud nebylo vypracování znaleckého posudku pro účely daného dědického řízení nezbytné.“ Dovolání je rovněž přípustné proto, že by „právní otázka měla být dovolacím soudem posouzena jinak, neboť dovolací soud by měl v dané věci rozhodnout jinak.“ Odvolací soud totiž v rozporu s názorem soudu prvního stupně, s komentářovou literaturou a svědeckou výpovědí notářky JUDr. Hyprové, nesprávně dovodil nutnost vypracování znaleckého posudku pro účely dědického řízení. S tímto odůvodněním navrhla, aby dovolací soud změnil dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu tak, že se rozsudek Městského soudu v Brně potvrzuje.

Žalobce navrhl dovolání pro nepřípustnost odmítnout, popř. jako nedůvodné zamítnout.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „“), přičemž se nejprve zabýval jeho přípustností.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. Není totiž úkolem dovolacího soudu, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání v souladu s , a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele; v případě přípustnosti dovolání založené na tvrzení o dosud dovolacím soudem nevyřešené otázce procesního práva, je povinností dovolatele takovou otázku identifikovat (označit její podstatu).

Dále platí, že přípustnost dovolání podle není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat ( ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v skutečně splněna jsou.

Spojuje-li dovolatelka přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení založen. Jestliže rozhodnutí odvolacího soudu není založeno na dovolatelkou vymezené právní otázce, pak dovolání pro její řešení nemůže být podle přípustné.

Dovolatelka v této souvislosti přehlíží, že rozhodnutí odvolacího soudu není založeno na závěru, že generální plná moc ze dne 24. 10. 2013 opravňovala žalobce k jednání, z něhož mu mělo vzniknout právo na náhradu nákladů zastoupení podle , nýbrž na tom, že speciální plná moc ze dne 21. 11. 2013 jej opravňovala k tomu, aby činil veškeré úkony ve jménu jím zastoupené žalované, kam lze podřadit i zadání znaleckého posudku ke zjištění ceny děděných nemovitostí pro účely dědického řízení. Uvedená otázka tak není způsobilá založit přípustnost dovolání podle

Argument dovolatelky, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, která by „měla být dovolacím soudem posouzena jinak, neboť dovolací soud by měl v dané věci rozhodnout jinak“, není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu , neboť významově neodpovídá tomu, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena (opětovně, ale) jinak“ (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , která jsou dostupná veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu). Z dovolání není zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného (či procesního) práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit.

Pokud dovolatelka v dovolání označuje další právní otázky, jejichž revize se domáhá, pak ve vztahu k nim (posuzováno podle obsahu ) nevymezila předpoklady přípustnosti podle ; pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud v řízení postupoval a rozhodl.

Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (nepřezkoumatelnost rozsudku a nedostatek poučení podle ), pak přehlíží, že k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( ).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl ( ).

Pro úplnost nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalobce nebyl v dovolacím řízení zastoupen advokátem), který nedoložil výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI. ), ve výši 300,- Kč [, 2 a o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu].

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. 8. 2018

JUDr. Václav Duda předseda senátu