Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2969/2018

-274

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, proti žalovanému M. O., zastoupenému JUDr. Dušanem Ažaltovičem, advokátem, se sídlem v Trenčíně - Opatové, Potočná 650/135B, PSČ 911 01, Slovenská republika, o zaplacení 2.357.422,69 Kč s postižnými právy ze směnky, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2015, č. j. -153, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 11. 2017, č. j. -247, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 9. 2016, č. j. -223, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalovaným proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2015, č. j. -153 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. 11. 2017, č. j. -247, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přijaté při výkladu otázky přípustnosti žaloby pro zmatečnost a ustanovení se podává:

1) Žaloba pro zmatečnost je mimořádný opravný prostředek v občanském soudním řízení, který lze podat proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí. Je prostředkem k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je-li takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na to, zda po stránce skutkové nebo právní jsou nebo nejsou věcně správná (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2009, sp. zn. ).

2) Odnětím možnosti jednat před soudem (zmatečností) ve smyslu se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává, například právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k provedeným důkazům apod. (srov. např. usnesení bývalého Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 1992 sp. zn. , uveřejněné pod číslem 25/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

3) O zmatečnost ve smyslu jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli při vlastním rozhodování soudu. Není rozhodné, zda účastníku řízení byla odňata možnost jednat před soudem v odvolacím řízení, nebo v řízení před soudem prvního stupně; uvedená zmatečnost je dána i tehdy, jestliže odvolací soud pochybení soudu prvního stupně, které ji zakládá, přehlédl a - ač tak mohl učinit - nevyvodil z něj důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. ).

4) Zmatečnost podle ovšem není dána, jestliže možnost učinit procesní úkony, kterou účastníku nesprávným postupem odňal soud prvního stupně, byla účastníku poskytnuta v odvolacím řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 122/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu v něm citovanou).

V projednávané věci odvolací soud vytkl soudu prvního stupně procesní pochybení spočívající v tom, že na jednání konaném dne 8. 3. 2012 jednal s P. H. jako se zástupcem dovolatele (žalovaného, jenž se k jednání nedostavil), ačkoli jmenovaný nebyl k zastupování dovolatele řádně zmocněn (své zástupčí oprávnění prokazoval plnou mocí udělenou dovolatelem advokátní kanceláři JUDr. Ažaltovič & Partners s. r. o. a substituční plnou mocí udělenou své osobě touto advokátní kanceláří).

Odvolací soud však uzavřel, že v projednávané věci nemůže být dána existence zmatečnosti podle již jen proto, že možnost učinit procesní úkony, které dovolateli případným nesprávným postupem odňal soud prvního stupně, mu byla poskytnuta v odvolacím řízení, přičemž jde k tíži dovolatele, že jí nevyužil (dovolatel si pro odvolací řízení nezvolil zástupce a k jednání před odvolacím soudem se nedostavil).

Uvedený závěr shledává Nejvyšší soud souladným s výše citovanou judikaturou, od jejíchž závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v projednávané věci.

Na uvedeném ničeho nemění ani námitka dovolatele, podle níž nemohlo dojít k nápravě údajné zmatečnostní vady v řízení před odvolacím soudem z důvodu koncentrace řízení a principu neúplné apelace, jež dovolateli znemožňují uplatňovat v odvolacím řízení všechna procesní práva.

Dovolatel jednak nijak nespecifikuje práva, která údajně nemohl uplatnit s ohledem na zásady ovládající sporné řízení (neuvádí konkrétní neuplatněné skutečnosti ani důkazy), jednak zcela přehlíží, že podle může odvolatel uplatňovat v odvolacím řízení skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, nebyl-li řádně poučen podle Taková situace nastala (bylo-li by možné akceptovat argumentaci dovolatele) právě v projednávané věci, jelikož uvedené poučení bylo poskytnuto toliko H., tedy osobě, jež nedoložila řádné zástupčí oprávnění jednat jménem dovolatele.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 9. 2018

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu