Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 261/2018

29 Nd 261/2018-721

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Královské kanonie premonstrátů na Strahově, se sídlem v Praze 1, Strahovské nádvoří 132/1, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 00415090, zastoupeného JUDr. Jakubem Křížem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 633/12, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) J. K., a 2) České republice - Státnímu pozemkovému úřadu,se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 01312774, o určení vlastnického práva k pozemkům,vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovanéhoproti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2018, č. j. -626, o návrhu prvního žalovanéhona vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Petr Kraus, JUDr. Olga Puškinová, Mgr. Zdeněk Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Podáním ze dne 18. července 2018 vznesl první žalovaný námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu působících v soudním oddělení (senátu) č. 28, jemuž byla (v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu) daná věc přidělena. Pochybnosti o nepodjatosti členů označeného senátu spatřuje první žalovaný v tom, že stejný senát měl v jiných věcech (odkazuje potud na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. , ze dne 21. června 2016, sp. zn. , a ze dne 24. ledna 2017, sp. zn. ), v nichž byl první žalovaný rovněž účastníkem řízení, rozhodnout v rozporu s předchozí judikaturou dovolacího soudu v neprospěch prvního žalovaného.

Podle ustanovení , (dále jen „ “) o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Nejvyšší soud (senát č. 29,kterému náleží podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu o podané námitce podjatosti rozhodnout) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.

Věc podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2018 napadla do soudního oddělení č. 28, v němž působí soudci JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Petr Kraus, JUDr. Olga Puškinová, Mgr. Zdeněk Sajdl a JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.

Všichni jmenovaní soudci ve vyjádření k námitce podjatosti ( ) shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení (nebo jejich zástupcům) ani k projednávané věci a nemají žádný zájem na výsledku řízení.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu povolaných rozvrhem práce rozhodnout o dovolání prvního žalovaného. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – z hlediska ustanovení žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový konkrétní vztah nelze dovodit ani z argumentace prvního žalovanéhoobsažené v jeho podání.

Dovozuje-li první žalovaný podjatost jmenovaných soudců Nejvyššího soudu z toho, jak rozhodli v jiných dovolacích věcech, potom zjevně přehlíží, že podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší soud proto rozhodl o vznesené námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 10. 2018

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu