Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3534/2018

30 Cdo 3534/2018-143

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce L. M., zastoupeného Mgr. Petrou Bielinovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Chalupkova 1367, proti žalované České republice - Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2018, č. j. -64, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 10. 2017, č. j. -37, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 47 250 Kč s příslušenstvím (výrok I). Naproti tomu zamítl žalobu v rozsahu částky 23 625 Kč s příslušenstvím (výrok II). Žalovanou též zavázal k povinnosti nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 395 Kč (výrok III).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) výše označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I a ve výroku III potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 7 417 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Podle ustanovení platí, že dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V předmětné věci proto dovolání není objektivně přípustné, neboť dovoláním dotčený potvrzující výrok I rozsudku odvolacího soudu se vztahoval k výroku I rozsudku soudu prvního stupně, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 47 250 Kč s příslušenstvím, tedy nebylo jím rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč. Zamítavý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden, nabyl samostatně právní moci (srov. ), a nebyl tak v době rozhodování odvolacího soudu předmětem řízení. Současně nešlo o věc pracovněprávní ani o vztah ze spotřebitelské smlouvy.

Dovolání je současně nepřípustné i ve vztahu k výroku o nákladech řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu), neboť podle platí, že dovolání není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání žalované odmítl podle ust.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( , věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 9. 2018

JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu