Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5097/2017

26 Cdo 5097/2017-381

USNESENÍ

a) S. Š.

, ,

b) J. Š.

, Č. B., zastoupených JUDr. Františkem Vavrochem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalované

N. S.

, P., zastoupené Mgr. Tomášem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. června 2017, č. j. -346, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (odvolací soud) ze dne 8. 6. 2017, č. j. -346, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Prachaticích (soud prvního stupně) ze dne 11. 1. 2017, č. j. -320, ve znění usnesení ze dne 21. 3. 2017, č. j. -330, jimiž uložil žalované vyklidit a předat tam specifikovaný byt a zaplatit náklady řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání není podle ustanovení , , ve znění do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 ), dále jen „ “, přípustné, neboť dovoláním napadené závěry odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této věci.

Předně je třeba uvést, že námitkami, jimiž zpochybňuje správnost a úplnost skutkových zjištění a hodnocení provedeného dokazování, uplatnila dovolatelka jiný dovolací důvod, než který je uveden v Právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem tak zpochybňuje zejména prostřednictvím skutkových námitek. Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci.

Projednávanou věc je třeba posuzovat – vhledem k okamžiku uzavření dohody o převodu členských práv a povinností a vzniku práva na vyklizení bytu – podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 ( , 3 , ).

Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 109/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) na základě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřené podle , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přechází na nabyvatele též práva a povinnosti vyplývající z dosavadního nájemního vztahu (právo nájmu družstevního bytu).

Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálená i v závěru, že je-li obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem y, na níž je zaznamenán; obsah právního úkonu přitom lze vykládat podle vůle toho, kdo ho učinil, jen za předpokladu, že tvrzená vůle není v rozporu s jazykovým projevem učiněným v písemné formě (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. , ze dne 18. 12. 2002, sp. zn. , ze dne 3. 2. 2016, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 33/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Žalovaná se dovolává neplatnosti převodu členských práv pouze na základě širších okolností případu, zejména odkazuje na projevy vůle, které (údajně) měly zúčastněné strany projevit před podpisem předmětné y (s tím, že jinak dohoda o převodu členských práv a povinností sama o sobě požadavky určitosti a srozumitelnosti právního úkonu naplňuje). Závěr odvolacího soudu o platnosti dohody tak ve skutečnosti zpochybňuje prostřednictvím skutkových námitek.

V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu posoudil odvolací soud i otázku, zda žalovaná již předmětný byt vyklidila. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. , ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2011, sp. zn. , na který odkázala dovolatelka). V řízení bylo zjištěno, že dovolatelka doposud neprojevila vůli byt vyklidit a předat jej žalobcům, neučinila úkony nezbytné k tomu, aby s ním mohli disponovat; okolnost, že si klíče, které jsou pro ni uloženy u soudního exekutora, doposud nevyzvedla, není přitom významná, neboť exekutor ji obvyklým způsobem informoval, že si u něj může klíče vyzvednout (po té, co při exekuci, která byla posléze částečně zastavena a exekuce vyklizením tak nebyla zcela realizována, vyměnil zámek ve vstupních dveřích).

K absolutní neplatnosti úkonu soud sice přihlíží z úřední povinnosti, činí tak však jen tehdy, jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Není-li konkrétní důvod absolutní neplatnosti v řízení tvrzen a ani jinak nevyjde najevo, není důvod pro to, aby soud po takové okolnosti z vlastní iniciativy pátral a nahrazoval tak ve sporném řízení zákonem předpokládanou aktivitu účastníků (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2007, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 25/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 71/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Protože dovolání není podle ustanovení přípustné, Nejvyšší soud ho podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 8. 2018

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu