Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2757/2018

23 Cdo 2757/2018-725

USNESENÍ

I. JIHOČESKÁ STAVEBNÍ s. r. o. v likvidaci

STAVOREMONT a. s.

se sídlem v Krnově, Pod Bezručovým vrchem, Hlubčická 2259/50a, IČO 25377973, zastoupené Mgr. Miroslavem Dvořákem, advokátem se sídlem v Bruntále, Partyzánská 1771/16, o zaplacení částky 13 621 257,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. června 2017, č. j. -668, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( )

Krajský soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. září 2016, č. j. -607, zastavil řízení ohledně nároku, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury č. 7/2009 od 30. října 2010 do zaplacení a ve výši 10 000 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury č. 9/2009 od 30. října 2010 do zaplacení (výrok I). Soud prvního stupně dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 216 716,36 Kč s příslušenstvím (výrok II). V části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 296 410,31 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok III) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 993 722 Kč (výrok IV). Doplňujícím usnesením ze dne 8. prosince 2016, č. j. -655, uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Ostravě na nákladech řízení státu částku 3 213,25 Kč (výrok I) a dále povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 8 670 Kč (výrok II).

K odvolání žalobkyně i žalované Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. června 2017, č. j. -668, potvrdil ve výroku II rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a ve výroku IV a ve výroku I doplňujícího usnesení změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 936 994 Kč a žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Krajského soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení částku 816,80 Kč (výrok II). Dále odvolací soud zrušil výrok II doplňujícího usnesení soudu prvního stupně (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasně podaným dovoláním, které ovšem není přípustné, neboť dovolatelka neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 29. září 2017 (čl. II ), dále jen „ “.

Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu platí, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení

ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. .

Dovolatelka sice uvedla, že přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení , neboť odvolací soud se podle jejího mínění odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, avšak nikde dále v dovolání neuvedla, o jakou konkrétní právní otázku splňující kritéria se jedná, ani neodkázala na rozhodovací praxi dovolacího soudu, od níž se odvolací soud měl odchýlit. Dovolatelka odkazovala v celém dovolání pouze na jedno rozhodnutí – nález Ústavního soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. , který ovšem na řešenou věc nedopadá, neboť Ústavní soud se v něm vyjádřil k posuzování náhrady nákladů řízení podle v případě, že účastníci řízení uzavřeli smír. Převážný obsah dovolání pak představoval shrnutí dosavadního průběhu řízení, zejména řízení před odvolacím soudem. Jestliže dovolatelka namítala, že odvolací soud se nevypořádal s jejími odvolacími námitkami, jedná se o námitku vady řízení, která není způsobilá založit přípustnost dovolání, neboť dovolací soud v souladu s přihlíží k vadám řízení pouze tehdy, je-li dovolání přípustné. Rovněž dovolatelčina námitka nedostatečného odůvodnění výroků o nákladech řízení představuje námitku vady řízení a z výše uvedeného důvodu taktéž nezaloží přípustnost dovolání.

Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně nesplňuje požadavky zákona na obsahové náležitosti dovolání ( ), neboť dovolatelka neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle odmítl, a to z důvodu vad, pro které v dovolacím řízení nelze pokračovat a které nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 8. 2018

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu