Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3269/2016

29 Cdo 3269/2016-143

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně JUDr. Ing. Heleny Horové, LL.M., advokátky, se sídlem v Praze 4, V Luhu 754/18, PSČ 140 00, jako správkyně konkursní podstaty Mochovské mrazírny a. s. v likvidaci, identifikační číslo osoby 46357017, zastoupené Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, proti žalovanému ARDO IMMO CZ s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Mochově 70, PSČ 250 87, identifikační číslo osoby 27251853, zastoupenému Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Římská 104/14, PSČ 120 00, o zaplacení 3 788 751 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2015, č. j. -116, takto:

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 6. listopadu 2014, č. j. -70, Okresní soud Praha - východ uložil žalovanému (ARDO IMMO CZ s. r. o., nyní ARDO IMMO CZ s. r. o. v likvidaci) zaplatit do konkursní podstaty úpadce Mochovské mrazírny a. s. v likvidaci částku 3 788 751 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % p. a. od 20. prosince 2011 do zaplacení (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to proti oběma výrokům, podal žalovaný dovolání, jež má za přípustné pro řešení otázek dílem řešených (dle něj) v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a dílem v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešených, uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání v části, v níž směřuje proti části prvního výroku napadeného rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil bod II. výroku rozsudku soudu prvního stupně, a dále v části, v níž směřuje proti druhému výroku napadeného rozsudku, odmítl podle věty první , (dále jen „ “).

Podle platí, že obligatorní náležitostí dovolání je požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné.

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. .

Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve vztahu ke shora vymezeným výrokům, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.

Důvodem pro odmítnutí dovolání v této části jsou proto jeho vady, spočívající v nevymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ).

Nadto nelze přehlédnout, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) k těmto částem napadeného rozhodnutí neobsahuje žádnou argumentaci. Dovolatel nijak nezpochybňuje závěry, které vedly odvolací soud k potvrzení bodu II. výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, ani závěry, jimiž odvolací soud odůvodnil výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení.

V části, v níž směřuje proti prvnímu výroku napadeného rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil bod I. výroku rozsudku soudu prvního stupně, Nejvyšší soud dovolání odmítl podle a 2 jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že otázky předkládané dovolatelem Nejvyšší soud zodpověděl (ve skutkově obdobném případě) v rozsudku ze dne 27. června 2018, sp. zn. . V něm dospěl k těmto závěrům:

1/ Vyplacením 70 % čistého výtěžku zpeněžení zajištění zaniká právo věřitele na oddělené uspokojení jeho zajištěné pohledávky. Zbytek čistého výtěžku zpeněžení (30 %) se po vyplacení 70 % čistého výtěžku zpeněžení stává součásti konkursní podstaty, z níž jsou uspokojováni všichni věřitelé (včetně bývalého odděleného věřitele).

2/ Podkladem (titulem) pro jakékoliv plnění na pohledávky uplatněné v konkursním řízení je zákon nebo rozhodnutí soudu, jinými slovy jakákoliv výplata výtěžku zpeněžení může být učiněna pouze na základě zákona či rozhodnutí soudu. Bez takového zákonného či soudního příkazu nesmí správce konkursní podstaty plnit, a pokud tak činí, jde o plnění bez právního důvodu (pokud důvod neexistuje) nebo z důvodu, který odpadl (např. pokud existovalo rozhodnutí, na základě něhož bylo plněno a toto rozhodnutí následně bylo zrušeno). To platí i pro plnění, která správce konkursní podstaty činí poté, co byl konkurs zrušen a jeho účinky pominuly.

3/ Rozhodnutí odvolacího soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí konkursního soudu (soudu prvního stupně) není tzv. nicotným rozhodnutím, neboť odvolací soud má pravomoc o takovém opravném prostředku rozhodnout (bez ohledu na to, zda je opravný prostředek přípustný).

4/ Pravomocné rozhodnutí (odvolacího) soudu, které nebylo na základě opravného prostředku zrušeno, je závazné pro účastníky řízení a též pro všechny orgány (včetně Nejvyššího soudu).

5/ Předpokladem vzniku závazku z bezdůvodného obohacení není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, ale objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem právním řádem neuznávaným, a dobrá víra obohaceného nemá vliv na jeho povinnost bezdůvodné obohacení vrátit.

V projednávané věci obdržel žalovaný před zrušením konkursu 70 % výtěžku zpeněžení zajištění, přičemž vyplacením této částky jeho nárok na oddělené uspokojení zanikl (byl vypořádán). Jestliže po zrušení konkursu vydal konkursní soud rozhodnutí, kterým tehdejšímu správci konkursní podstaty uložil povinnost vyplatit i zbytek výtěžku zpeněžení a tehdejší správce tak učinil, zrušením tohoto rozhodnutí došlo k zániku důvodu, pro který byla žalovaná částka žalovanému vyplacena. Právní posouzení věci soudy obou stupňů, podle něhož šlo o bezdůvodné obohacení, je tak v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o věta první, , , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 7. 2018

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu