Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3971/2017

27 Cdo 3971/2017-158

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyň a) BLAŽEK PRAHA a. s., se sídlem v Praze 10, U továren 261/27, PSČ 102 00, identifikační číslo osoby 25624407, a b) BF shops, s. r. o., se sídlem v Českém Krumlově, náměstí Svornosti 2, PSČ 381 01, identifikační číslo osoby 26115883, obou zastoupených JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, proti žalované Prabos plus a. s., se sídlem v Slavičíně, Komenského 9, PSČ 763 21, identifikační číslo osoby 26272857, zastoupené JUDr. Borisem Vágnerem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1936/19, PSČ 602 00, o určení neexistence autorského práva k podešvi obuvi, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2015, č. j. -56, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 5. 2017, č. j. -146, takto:Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 5. 2017, č. j. -146, jakož i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2017, č. j. -128, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 2. 2017, č. j. -128, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalované v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Soudy vyšly z toho, že:

1) Žalobou podanou proti žalobkyním dne 13. 8. 2014 u Městského soudu v Praze (věc vedená pod sp. zn. ) se žalovaná domáhala

a) určení, že zbožím zadrženým opatřením Celního úřadu pro hlavní město Prahu sp. zn. 106487/2014-510000-21 ze dne 15. 7. 2014 a v ě „Oznámení o zadržení zboží podezřelého z porušení duševního vlastnictví“ č. j. 106487-2-2014-510000-21 ze dne 16. 7. 2014 označeným jako „pánská obuv“ v množství 5.650 pcs s poznámkou „markanty autorského práva designu podešve Prabos plus a. s. evidovaného pod číslem zápisu CZ1155000020140008“ je porušeno právo duševního vlastnictví žalované,

b) uložení povinnosti zdržet se výroby, nabízení, prodeje, dovozu a vývozu obuvi obsahující napodobeninu podešve s designem odpovídajícím průmyslovému vzoru zapsanému u Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 33977 a

c) ve vztahu k žalobkyni BLAŽEK PRAHA a. s. uložení povinnosti zdržet se dalšího plnění kupní smlouvy č. j. PPR-4217-80/ČJ-2012-990640 uzavřené dne 19. 12. 2013 na plnění nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Polobotky P ČR 2012 a Polobotky P ČR letní – nákup v letech 2013 a 2014“.

2) Žalobou podanou dne 3. 9. 2014 u Krajského soudu v Brně (věc vedená pod sp. zn. ) se žalobkyně na žalované domáhaly určení, že

a) žalovaná není držitelem autorského práva ke vzhledu (designu) podešve obuvi, který byl dne 25. 7. 2007 pod číslem 33977 zapsán jako průmyslový vzor do rejstříku průmyslových vzorů vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví pod názvem „Podešev“,

b) žalovaná nemá právo vykonávat svým jménem a na svůj účet žádná autorská majetková práva ke vzhledu (designu) podešve obuvi, který byl dne 25. 7. 2007 pod číslem 33977 zapsán jako průmyslový vzor do rejstříku průmyslových vzorů vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví pod názvem „Podešev“, a

c) dodávka celkem 13.000 párů celoročních a letních polobotek na základě kupní smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní BLAŽEK PRAHA a. s. a Českou republikou – Ministerstvem vnitra dne 19. 12. 2013, neporušuje autorská práva žalované.

3) Rozsudkem pro uznání ze dne 23. 12. 2014, č. j. -24, Krajský soud v Brně žalobě podané žalobkyněmi v plném rozsahu vyhověl (výroky I., II. a III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV. a V.). Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalované rozsudkem ze dne 16. 6. 2015, č. j. -56, který nabyl právní moci dne 22. 7. 2015, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II., III. a V. potvrdil (první výrok), ve výroku IV. jej zrušil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). Dovolání podané žalovanou proti rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, č. j. -93, které nabylo právní moci dne 11. 5. 2016.

4) Rozsudkem ze dne 24. 3. 2016, č. j. -137, Městský soud v Praze zamítl žalobu podanou žalovanou proti žalobkyním (výroky I., II., III. a IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V.), opíraje svůj závěr o nedůvodnosti žaloby o závazný výrok pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 12. 2014, č. j. -24.

Žalobu pro zmatečnost podanou žalovanou proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2015, č. j. -56, z důvodu uvedeného v shledaly soudy obou stupňů neopodstatněnou. Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) totiž dospěl k závěru, podle něhož řízení zahájené dne 13. 8. 2014 u Městského soudu v Praze a vedené pod sp. zn. nezaložilo překážku věci zahájené ve vztahu k řízení vedenému u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. zahájenému dne 3. 9. 2014, neboť šlo o jiný předmět řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o , majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, zda řízení zahájené dne 13. 8. 2014 u Městského soudu v Praze a vedené pod sp. zn. založilo překážku věci zahájené ve vztahu k řízení vedenému u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. zahájenému dne 3. 9. 2014. Odvolací soud se podle dovolatelky při řešení této otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolatelka nesouhlasí se závěrem o neexistenci překážky věci zahájené a vytýká odvolacímu soudu, že v rozporu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. , pominul věcný základ obou žalobních návrhů a v rámci porovnání obou předmětů řízení se omezil prakticky téměř pouze na výklad jazykový a logický.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na zodpovězení dovolatelkou otevřené otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolání je i důvodné.

Podle zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

Podle žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení.

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že o stejnou věc ve smyslu se jedná tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž bylo již zahájeno jiné řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob; není přitom samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v různých řízeních rozdílné procesní postavení, například vystupují-li v jednom řízení jako žalovaní a v druhém jako žalobci. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení (ze stejného skutku), jimiž byl uplatněn. Řízení se týká týchž osob i v případě, jestliže v pozdějším řízení vystupují právní nástupci osob, které jsou (byly) účastníky dříve zahájeného řízení.

Srovnej za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. , či důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 68/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

S odvolacím soudem lze souhlasit v tom, že v obou sporech je dána totožnost účastníků řízení i skutkového základu. Odvolací soud se však mýlí v závěru, podle něhož v později zahájeném řízení žalobkyně uplatnily jiné nároky.

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se dovolatelka domáhala především určení, že zbožím zadrženým opatřením celního úřadu je porušeno její právo duševního vlastnictví. Všechny tři žalobní návrhy obsažené v žalobě projednávané Krajským soudem v Brně by se sice na první pohled (z hlediska „čisté“ teorie totožnosti předmětu řízení) mohly jevit jako návrhy odlišné, avšak ve skutečnosti ve vztahu k dovolatelkou uplatněnému procesnímu nároku představují jeho pojmový protiklad. Pravomocné určení, že zbožím zadrženým opatřením celního úřadu je porušeno právo duševního vlastnictví dovolatelky, totiž v sobě pojmově zahrnuje též negativní odpověď na otázky vznesené žalobkyněmi v žalobních návrzích. Jinými slovy řečeno, žalobní návrhy na určení, že dovolatelka není držitelem autorského práva k vzhledu (designu) podešve obuvi, že nemá právo vykonávat svým jménem a na svůj účet žádná autorská majetková práva ke vzhledu (designu) podešve obuvi a že dodávka obuvi na základě kupní smlouvy ze dne 19. 12. 2013 neporušuje autorská práva dovolatelky, jsou logickou negací pravomocného určení, že zbožím zadrženým opatřením celního úřadu je porušeno právo duševního vlastnictví dovolatelky.

Je proto nutné uzavřít, že věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. je totožná s věcí vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. . Zmatečnostní důvod uvedený v je tudíž dán (srov. též závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. ; k výkladu o pojmovém protikladu viz též Dvořák, B. Právní moc civilních soudních rozhodnutí. Procesní studie. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2008, str. 97, nebo Dvořák, B. In Lavický, P. ( až 250l); Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praha: Wolters Kluwer, 2016, str. 774n).

Jelikož řešení právní otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), usnesení odvolacího soudu zrušil ( ). Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( část první věty za středníkem , ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího ( ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 8. 2018

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu