Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 100/2018-B-52

KSPL 53 INS XY29 NSČR 100/2018-B-52

USNESENÍ

Odůvodnění:

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Důvodem zrušení rozhodnutí insolvenčního soudu byla vada řízení, která podle odvolacího soudu mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když insolvenční soud dlužníku a ostatním věřitelům neposkytl poučení o možnosti podat proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení námitky. Nad rámec toho měl odvolací soud rozhodnutí insolvenčního soudu za nedostatečně odůvodněné, neboť z něho není patrné, jak insolvenční soud dospěl k jednotlivým částkám uvedeným v rozhodnutí.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jež má za přípustné podle , (dále jen „ “), pro řešení otázky dosud neřešené, uplatňuje dovolací důvod podle , tj. nesprávné právní posouzení věci, a navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu „nepovažuje dlužník za nesprávné“. Ztotožňuje se s názorem odvolacího soudu, že dlužník a ostatní věřitelé nebyli řádně poučeni o možnosti podat proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení námitky. Dovolatel rovněž přitakává názoru odvolacího soudu, že rozhodnutí insolvenčního soudu nebylo dostatečně odůvodněné. Žádá však, aby dovolací soud „přezkoumal i tu skutečnost, zda je skutečně po právu a na místě, aby se zajištěný věřitel domáhal zpeněžení předmětné nemovitosti“.

Nejvyšší soud dovolání dlužníka podle věty první, a odmítl.

Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází vždy posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročníku 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. června 2004, sp. zn. ).

Zrušil-li odvolací soud dovoláním napadeným rozhodnutím usnesení insolvenčního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nemohla být dlužníkovi způsobena žádná újma na jeho právech, neboť došlo ve vztahu k němu ke zrušení rozhodnutí insolvenčního soudu, které pro něj bylo nepříznivé.

Dovolatel se navíc ztotožňuje s právním názorem, na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu (že insolvenční soud zatížil řízení vadou, když neposkytl účastníkům insolvenčního řízení poučení o možnosti podat námitky proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištění), jakož i s názorem učiněným odvolacím soudem nad rámec (že není patrné, jak insolvenční soud dospěl k jednotlivým částkám v rozhodnutí uvedeným) a nebrojí ani proti tomu, jakým způsobem odvolací soud o jeho odvolání rozhodl, tj. nenamítá, že měl odvolací soud rozhodnout jinak (např. změnit rozhodnutí insolvenčního soudu). Dovolatel naopak požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (tj. domáhá se stejného výsledku, k jakému vedlo napadené rozhodnutí).

Pro úplnost zbývá dodat, že námitku, podle níž se soudy měly zabývat i další okolností (zda se zajištěný věřitel vůbec mohl domáhat zpeněžení předmětných nemovitostí), může dovolatel uplatnit v dalším průběhu řízení.

K podáním samotného dovolatele ze dne 11. dubna 2017 (B-21), ze dne 19. června 2017 (B-26) a nedatovanému, doručenému Nejvyššímu soudu dne 13. listopadu 2017 (B-33) nelze – vzhledem k – přihlížet.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 7. 2018

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu