Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 76/2018-62

KSPH 68 INS XY68 ICm XY29 ICdo 76/2018-62

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně L. Z., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Barrandova 1920/7, PSČ 143 00, proti žalovaným 1/ Ing. Tomáši Zůzovi, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 45, PSČ 101 00, jako insolvenčnímu správci dlužnice L. Z., a 2/ K. T., narozené XY, bytem XY, o podání žalobkyně ze dne 2. května 2017, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 68 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice L. Z., vedený u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. prosince 2017, č. j. 68 ICm XY, 102 VSPH XY ( ), takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2 , (dále jen „ “).

Učinil tak proto, že otázkou (podle dovolatelky neřešenou), zda je soud povinen poučit žalobce (a za jakých podmínek) o možnosti požádat o ustanovení právního zástupce, se Nejvyšší soud již zabýval např. v usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. (jež obstálo i v ústavní rovině, když ústavní stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 7. října 2009, sp. zn. ).

V označeném rozhodnutí Nejvyšší soud vysvětlil, že soud je podle (v němž se promítá článkem 36 d ústavně zaručené právo účastníka na spravedlivý proces) povinen poučit účastníky řízení o jejich procesních právech a povinnostech, tj. o tom, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesněprávní předpisy; právo účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, požádat soud o ustanovení zástupce (i z řad advokátů) k ochraně jeho zájmů, pak mezi jeho procesní práva nepochybně patří. Ani v rámci procesních předpisů však nejde o poučovací povinnost bezbřehou – potud, že by soud, např. na počátku řízení, seznámil účastníka se všemi jeho myslitelnými procesními právy a povinnostmi, bez zřetele k tomu, zda procesní situace, ve které by mohl svá procesní práva v řízení realizovat, vůbec nastane a bez ohledu na to, zda účastník projevuje vůli k realizaci procesního práva směřující. Podstatné je, aby se účastníku dostalo poučení v době, kdy je toho podle stavu řízení pro něj zapotřebí (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 1998, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 40/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedené platí i pro poučení účastníka o právu požádat soud o ustanovení zástupce (i z řad advokátů) k ochraně jeho zájmů podle Poučovací povinnost tu soud má ovšem jen tehdy, jde-li se o účastníka, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle , a současně, zjistí-li se v průběhu řízení, že pro ochranu práv a oprávněných zájmů takového účastníka je zapotřebí zástupce (v případě věci po skutkové a právní stránce složité i z řad advokátů).

V posuzovaném případě žalobkyně – jak vyplývá z obsahu spisu – v průběhu řízení před soudy obou stupňů o osvobození od soudních poplatků podle (ani o ustanovení zástupce podle ) nepožádala [žádost o osvobození od soudních poplatků (která byla pravomocně zamítnuta) podala až v dovolacím řízení] a ani netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovozovat, že její majetkové a osobní poměry (z hlediska zdravotního stavu, věku či sociálního postavení) odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků; naopak v návrhu na povolení oddlužení uvedla, že je zaměstnána jako pracovnice v sociálních službách s průměrným čistým měsíčním příjmem 15 385 Kč. Samotné vedení insolvenčního řízení na majetek dovolatelky pak důvodem pro přiznání osvobození od soudních poplatků či ustanovení právního zástupce není, když navíc v daném případě, s ohledem na to, že úpadek dlužnice je řešen oddlužením ve formě zpeněžení majetkové podstaty, není v insolvenčním řízení postižen pravidelný měsíční příjem dovolatelky. Ani z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by v průběhu řízení před soudy nižších stupňů odůvodňovaly závěr, že dovolatelka je osobou, u níž by přicházelo v úvahu osvobození od soudních poplatků podle

Postup soudu prvního stupně, který odmítl neúplné podání dovolatelky, jež nebylo ani na výzvu soudu prvního stupně řádně doplněno, aniž ji poučil o možnosti požádat o ustanovení právního zástupce, jakož i rozhodnutí odvolacího soudu, který rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, tak nejsou rozporné s judikaturou Nejvyššího soudu.

Dovolání pak nečiní přípustným ani námitka, kterou dovolatelka brojí proti přijatému způsobu oddlužení (zpeněžením majetkové podstaty), neboť napadené rozhodnutí (jímž bylo potvrzeno usnesení o odmítnutí žaloby) na jejím vyřešení nespočívá (srov. ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o věta první, , , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části prvním článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 7. 2018

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu