Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
687240968109B334C12583230031449F.html
HTML · 11.31 KB
No categories available
20 Nd 203/2018
20 Nd 203/2018-100
USNESENÍ
Městské části Praha 2
P. P.
, se sídlem v B., o zaplacení 1 106 795 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 246 C 52/2017 , o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu prvního stupně z důvodu vhodnosti, t a k t o :
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 246 C 52/2017
se nepřikazuje
k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
O d ů v o d n ě n í :
Žalovaný podal návrh na přikázání věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 246 C 52/2017 Obvodnímu soudu pro Prahu 2 z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.) o. s. ř. ).
Návrh odůvodnil tím, že se žaloba týká závazku z nájmu nemovité věci, jež se nachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2, přičemž lze předpokládat, že v průběhu řízení bude nezbytné v rámci dokazování provést místní šetření za účelem zjištění stavu předmětu nájmu.
Na výzvu soudu žalobkyně vyjádřila souhlas s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
V mezidobí žalobkyně podala dle 11. 5. 2018 návrh na uzavření soudního smíru, přičemž žalovaný s tímto návrhem souhlasil.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušenému soudu (Městskému soudu v Brně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 2, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), dospěl k závěru, že podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. splněny nejsou.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).
Okolnosti, kterými žalobce odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik zásadní, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti, a to i s přihlédnutím k návrhu žalobkyně na uzavření soudního smíru, s nímž žalovaný vyjádřil souhlas. Nejsou proto dány dostatečné důvody, aby byla učiněna výjimka z obecné zásady, podle které má věc projednat soud, jehož příslušnost byla určena podle stavu ke dni podání žaloby. Nadto je překládající soud již seznámen se stranami učiněnými podáními a předpoklad hospodárnějšího průběhu věci u jiného soudu tak zjevně není dán.
Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu