Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1724/2018

21 Cdo 1724/2018-135

USNESENÍ

J. L.

„Úřad

Městské části Praha 15“

se sídlem v Praze 10 - Horních Měcholupech, Boloňská č. 478/1, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2017 č. j. -88, takto:

Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2017 č. j. -88 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v závěru, že žaloba trpí vadami spočívajícími v nesprávném označení žalovaného a v rozporu mezi skutkovými tvrzeními a žalobním petitem ohledně data výpovědi z pracovního poměru, které brání pokračování řízení, že v této situaci nebylo na místě postupovat podle a vydávat tzv. kvalifikovanou výzvu za účelem přípravy jednání a že pokud nebyly odstraněny vady žaloby, nemůže mít absence vyjádření ze strany žalovaného za následek fikci uznání nároku a nebyly tak splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2005 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2012 sp. zn. nebo usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012 sp. zn. , uveřejněné pod č. 72 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2012, a v něm vyjádřený právní názor, že je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částí žaloby podává, že směřuje vůči státu (kraji, obci), je na místě takový stav posoudit jako vadu žaloby ve smyslu ; je-li pak žalobcem posléze zjednána náprava spočívající v označení žalovaného jako České republiky (kraje, obce), lze odtud usuzovat na původně vadnou žalobu ( ), kterou žalobce sám zhojil; dále srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. a v něm vyjádřený právní názor, že tzv. žalobní petit je neurčitý nejen tehdy, není-li možné ze žaloby vůbec dovodit, o čem má soud jednat a rozhodnout, ale i v případě, že sice obsahuje přesné a úplné údaje, avšak jsou v logickém rozporu s vylíčenými rozhodujícími skutečnostmi, a že došlo-li při vyhotovení žaloby k chybám v psaní, v počtech nebo k jiným zřejmým nesprávnostem v tzv. žalobním petitu, má to za následek, že žaloba je vadným podáním pro nedostatek srozumitelnosti, jakož i odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2003 sp. zn. , uveřejněného pod č. 153 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, podle něhož soud nemůže vydat v souladu se zákonem usnesení podle ustanovení a rozhodnout o věci samé rozsudkem pro uznání vydaným podle ustanovení a , jestliže pro nedostatek podmínky řízení musí být řízení zastaveno ( ) nebo jestliže žaloba trpí vadami, které brání pokračování v řízení] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak (a to ani se zřetelem k ustanovení , , na které poukazuje dovolatelka, neboť toto ustanovení hmotného práva se nevztahuje k procesním podáním účastníků řízení upraveným ).

Námitkou, že u odvolacího soudu rozhodovaly vyloučené soudkyně [srov. ], dovolatelka uplatnila dovolací důvod, ze kterého dovolání nelze podat (srov. větu druhou ); k takové námitce dovolací soud může přihlédnout, je-li dovolání přípustné (srov. větu druhou ), sama o sobě však není způsobilá založit přípustnost dovolání podle ustanovení

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 7. 2018JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu