Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2602/2018

20 Cdo 2602/2018-350

USNESENÍ

ČKD PRAHA HOLDING, a.s.

Pragoinvest akciové společnosti v likvidaci

se sídlem v Praze 4, Na Kavčích horách č. 1103/4, identifikační číslo osoby 00000965, zastoupené Mgr. Blankou Schneiderovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Kytlická č. 780/12, pro 5 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2018, č. j. -167, takto:

Dovolání povinné

se odmítá

.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání povinné potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 8. 2017, č. j. -128, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, doručený soudnímu exekutorovi JUDr. Aleši Bayerovi, Exekutorský úřad Praha 2, dne 26. 5. 2016. Odvolací soud zjistil, že exekučním titulem je v projednávané věci upravený seznam pohledávek po zrušení konkurzu pro zjištěné neuspokojené pohledávky, které dlužník (povinná) nepopřel. Dále na základě zjištěného skutkového stavu dovodil, že notářským zápisem JUDr. Tomáše Oulíka ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. N 766/2015, Nz 780/2015, bylo osvědčeno souhlasné prohlášení oprávněné a společnosti ČKD PRAHA DIZ, a. s., o uzavření dohody, pojmenované „Smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne 22. 12. 2005, kterou společnost ČKD PRAHA DIZ, a.s., jako postupitel, převedla na oprávněnou, jako postupníka, pohledávky (blíže specifikované v čl. I odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek), které byly při přezkumném jednání v konkursním řízení na majetek povinné správcem konkursní podstaty uznány, za povinnou; toto prohlášení učinili zmocněnci na základě plných mocí, které byly přiloženy k notářskému zápisu. Odovolací soud dospěl k závěru, že není dán důvod pro zastavení exekuce z důvodu, že by exekuce byla vedena osobou, která neprokázala převod práva podloženého exekučním titulem způsobem předepsaným v ustanovení § 36 odst. 4 exekučního řádu, neboť v projednávané věci byl převod práva prokázán notářským zápisem, ve kterém notář osvědčil existenci shodného prohlášení právnických osob fyzickými osobami, u nichž si sám ověřil oprávnění takové prohlášení jménem právnické osoby učinit.

Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Namítá, že oprávněnou předložená smlouva o postoupení pohledávek (která je pouhou soukromou u) nesplňuje podmínky předpokládané odvolacím soudem a soudní judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) neboť nebylo ověřeno, že nejde o antidatované falsum, a tuto vadu nemůže zhojit ani oprávněnou předložený (následně pořízený) notářský zápis, neboť během jeho pořizování jednaly za postupitele i postupníka dle plných mocí k němu přiložených naprosto odlišné osoby než v roce 2005. Dovolatelka dále namítá, že postoupení pohledávky provázely „pozoruhodné okolnosti“ a že smlouva o postoupení pohledávek byla zřejmě zfalšovaná. Uzavření dohody prokazující převod práva ve smyslu a exekučního řádu nelze v tomto případě osvědčit notářským zápisem osvědčujícím souhlasné prohlášení osob, neboť v tomto případě dle dovolatele může jít o osoby (postupitele a postupníka) jednající ve shodě (případně ovládané jednou osobou) a mohlo tedy dojít k dodatečnému „dopsání“ a antidatování smlouvy o postoupení pohledávek. Souhlasné prohlášení o přechodu práva ve formě notářského zápisu lze dle dovolatelky učinit pouze v „přiměřené dobře“ od uzavření smlouvy, která je předmětem tohoto prohlášení; tomu tak však v projednávané věci nebylo. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Oprávněná se ve svém vyjádření ztotožnila s právním posouzením odvolacího soudu. Smlouva o postoupení pohledávek má dle oprávněné všechny náležitosti dle zákonných požadavků a její následné osvědčení notářským zápisem bylo v souladu s judikaturou dovolacího soudu. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud dovolání povinné odmítl, případně zamítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , se dovolací soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovolací soud již dříve dospěl k závěru, že jestliže důkazem způsobilým prokázat přechod, případně převod práva je i soukromá (jíž je postupní smlouva), je-li opatřena ověřenými podpisy (kdy je legalizací podle a notářského řádu ověřována pravost „pouze“ samotného podpisu), pak tím spíše musí platit a platí, že takovým důkazem je – notářem přímo vydaná – osvědčující shodné souhlasné prohlášení obou účastníků smlouvy, že smlouvu, kterou před notářem specifikovali a jejíž písemné vyhotovení učinili přílohou notářského zápisu o osvědčení, skutečně uzavřeli (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. ). Ze shora uvedené judikatury se též podává, že je právně bezvýznamné, že osoby, jež jménem postupitele a postupníka učinily prohlášení osvědčené notářem, jsou odlišné od těch, jež jménem účastníků jednaly při uzavření dřívější smlouvy o postoupení pohledávek, jejíž existence je notářským zápisem stvrzována. Podstatné je pouze to, že tyto osoby prokázaly své aktuální oprávnění jednat jménem účastníků. Závěr odvolacího soudu, že oprávněná osvědčila, že na ni přešlo právo z exekučního titulu je tak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Má-li dovolatelka za to, že výše uvedené právní závěry má dovolací soud modifikovat s ohledem na skutečnost, že v projednávané věci existuje důvod se domnívat, že smlouva o postoupení pohledávek a notářský zápis, v němž postupitel a postupník stvrzují existenci předchozí smlouvy o postoupení pohledávek, neodpovídají skutečnosti, protože se zřejmě jedná o antidatované nebo „padělané“ úkony, staví dovolatelka potřebu přehodnocení rozhodovací praxe dovolacího soudu na skutkových závěrech, které soud prvního stupně ani odvolací soud neučinily. Odvolací soud naopak má za prokázané, že postoupení pohledávky bylo právě smlouvou o postoupení pohledávky a notářským zápisem o stvrzení dřívějšího postoupení pohledávky prokázáno. Ostatně sama dovolatelka připouští, že její domněnka o případném padělání smlouvy o postoupení pohledávek a o tom, že tuto smlouvu stvrzující notářský zápis neodpovídá skutečnosti, „se pohybuje v rámci teorií a hypotéz“. S ohledem na právě uvedené tedy dovolatelka tyto námitky zakládá na pouze hypotetických (odvolacím soudem nezjištěných) skutkových okolnostech, což však nemůže založit přípustnost dovolání (srov. , k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. ).

Konečně namítá-li dovolatelka, že notářský zápis osvědčující u ve smyslu ustanovení a exekučního řádu nemůže být uskutečněn kdykoliv v budoucnosti, ale jen s „přiměřeným odstupem“, dovolací soud uvádí, že ze shora citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. , rovněž plyne, že notářský zápis o souhlasném prohlášení obou účastníků dřívější smlouvy, že smlouvu, kterou před notářem specifikovali a jejíž písemné vyhotovení učinili přílohou notářského zápisu, skutečně uzavřeli, může být uskutečněn v blíže neohraničené budoucnosti po uzavření smlouvy, jejíž existence je notářským zápisem stvrzována. Tento závěr dovolacího soudu rovněž není na místě přehodnotit ani s ohledem na pouze hypotetické skutečnosti uváděné v dovolání. Z žádného zákonného ustanovení neplyne, že by se právo účastníků smluvního vztahu na uskutečnění kroků potřebných ke vzniku y ve smyslu a exekučního řádu (zde notářského zápisu stvrzujícího existenci dřívější smlouvy o postoupení pohledávky) promlčovalo nebo dokonce prekludovalo.

Další námitky dovolatelky (v nichž dovolatelka vyjadřuje přesvědčení, že smlouva o postoupení pohledávky z roku 2005, případně notářský zápis obsahující prohlášení o postoupení pohledávky z roku 2015, mohou být antidatované, případně zfalšované právní úkony neodpovídající skutečnosti) jsou, jak ostatně sama dovolatelka připouští, skutkovými „teoriemi a hypotézami, a to z toho důvodu, že případné prokázání padělání smlouvy pro třetí subjekt je nemožné“. Skutkové hypotézy, jak je dovolatelka předkládá a jež neodpovídají skutkovým zjištěním odvolacího soudu, však nemohou obstát jako způsobilý dovolací důvod ( ), neboť dovolací soud se může zabývat pouze posouzením právních otázek (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. ).

S ohledem na shora uvedené není dovolání povinné přípustné, Nejvyšší soud je tedy v souladu s odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 8. 2018

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu