Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 787/2018

7 Tdo 787/2018-18

USNESENÍ

P. H.

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se

zrušují

usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. , a rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 18. 4. 2017, sp. zn. .

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Jeseníku

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění

Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 18. 4. 2017, sp. zn. , byl obviněný P. H. uznán vinným přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 346 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na jeden rok s tím, že výkon trestu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na dva roky.

Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a v důsledku toho i proti výroku o trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Jako přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku posoudily soudy skutek, který podle jejich zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný P. H. dne 9. 7. 2014 při své výpovědi jako svědek u hlavního líčení před Okresním soudem v Jeseníku při projednávání trestní věci obviněného Z. Ch. vedené pod sp. zn. po řádném poučení o povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčovat a o trestních následcích křivé výpovědi záměrně uvedl nepravdu o okolnostech týkajících se způsobu provozování, odevzdávání tržeb a svého jednání s oprávněnou osobou v herně Krone v J., které měly podstatný význam pro rozhodnutí, přičemž jeho výpověď se při následném hodnocení důkazů a v porovnání s výpověďmi dalších svědků a jeho výpovědí v přípravném řízení ocitla zcela osamocená a v kontextu s ostatními důkazy bylo zřejmé, že je nepravdivá. Okolnosti, kterých se nepravdivá výpověď týkala, byly ve výroku o vině částečně konkretizovány tak, že obviněný v postavení svědka uváděl, že

- s J. K., který byl podle listin provozovatelem herny, se setkával při předem dohodnutých schůzkách a hovořil s ním o vyúčtování,

- obviněný Z. Ch. mu nesděloval, že je pověřen J. K. k zastupování,

- s obviněným Z. Ch. nikdy nejednal o odevzdávání tržeb, obviněný nebyl u vyúčtování tržeb a nikdy s ním nejednal o úhradě dlužných tržeb,

přičemž uvedl další nepravdivé okolnosti týkající se jeho činnosti provozního technika pro poškozenou společnost.

Obviněný P. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o vině. Vyjádřil názor, že tato zjištění jsou v extrémním rozporu s důkazy, což vyvozoval z toho, že skutková zjištění soudů mají základ v důkazu, který nebyl použitelný. Tím měl na mysli úřední záznam o vysvětlení podaném dne 22. 10. 2012 v přípravném řízení v trestní věci obviněného Z. Ch. Zároveň poukázal na to, že ostatní důkazy neprokazují jeho vinu ve smyslu nepravdivosti jeho svědecké výpovědi a že není rozhodné, jak byla jeho svědecká výpověď hodnocena v řízení vedeném proti obviněnému Z. Ch. Obviněný P. H. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci a aby ho zprostil obžaloby (což by bylo podmíněno také zrušením rozsudku Okresního soudu v Jeseníku).

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je důvodné.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, jsou pod tento dovolací důvod podřaditelné zásadně jen námitky uplatněné v tom smyslu, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Mimo dovolací důvod jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se obviněný snaží dosáhnout změny v hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny skutkových zjištění soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo porušeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů podklad v ustanoveních , y. Právě o takovou situaci se jedná v posuzované věci.

V extrémním rozporu s důkazy je zjištění uvedené ve výroku o vině, podle něhož se výpověď obviněného P. H. v postavení svědka v hlavním líčení dne 9. 7. 2014 ve věci Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. ocitla osamocená „v porovnání s … jeho výpovědí v přípravném řízení“. Přitom z výroku o vině obviněného P. H. ani z odůvodnění rozsudku či napadeného usnesení nevyplývá, co bylo obsahem „jeho výpovědi v přípravném řízení“ a co soudy považovaly za důkaz o tom, jaký byl obsah „jeho výpovědi v přípravném řízení“ ve věci sp. zn. . Pokud byl v hlavním líčení ve věci obviněného P. H. proveden důkaz spisem sp. zn. , byly z něho čteny jen části, z nichž se žádná svým obsahem netýkala „jeho výpovědi v přípravném řízení“. Lze jen poznamenat, že v přípravném řízení konaném ve věci obviněného Z. Ch nebyl obviněný P. H. v postavení svědka podle § 101 tr. ř. v přípravném řízení vůbec vyslechnut a že jen podal dne 22. 10. 2012 vysvětlení podle § 158 odst. 3 tr. ř., o němž policejní orgán sepsal úřední záznam podle § 158 odst. 6 tr. ř. Tímto úředním záznamem nebyl v hlavním líčení ani ve veřejném zasedání odvolacího soudu proveden důkaz a soudy ho jako důkaz nijak nehodnotily. Za tohoto stavu není jasné, jak soudy mohly porovnat výpověď obviněného P. H. v postavení svědka v hlavím líčení ve věci sp. zn. s „jeho výpovědí v přípravném řízení“.

Přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo jako svědek před soudem uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí.

Konstrukce výroku o vině obviněného P. H. tímto trestným činem je založena na tom, jak byla výpověď obviněného P. H. v postavení svědka v hlavním líčení dne 9. 7. 2017 hodnocena soudem rozhodujícím ve věci sp. zn. . Jasně to vyplývá ze závěru skutkové části výroku o vině, v němž je uvedeno, že „… jeho výpověď se při následném hodnocení důkazů a v porovnání s výpověďmi dalších svědků a jeho výpovědí v přípravném řízení ocitla být zcela osamocená a v kontextu s ostatními důkazy bylo zřejmé, že je nepravdivá“. Výrok o vině trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 tr. zákoníku ale nemůže být založen na tom, jak výpověď svědka nebo znalecký posudek hodnotil soud ve věci, v níž byly tyto důkazy provedeny, tj. že tyto důkazy hodnotil jako osamocené, nevěrohodné či přímo nepravdivé. Zmíněný výrok musí být opřen o jasná skutková zjištění, která soud rozhodující o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku učiní na podkladě důkazů provedených před tímto soudem. To znamená, že závěr o nepravdivosti výpovědi svědka či znaleckého posudku musí učinit soud, který rozhoduje o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, a k tomuto závěru si musí vytvořit odpovídající podklad v důkazech, které sám provede a které sám zhodnotí z hlediska otázky, zda posuzovaná svědecká výpověď či posuzovaný znalecký posudek jsou nepravdivé.

Ve výroku o vině je specifikována část okolností, o nichž měl obviněný v postavení svědka vypovídat nepravdu, avšak z odůvodnění rozsudku ani z napadeného usnesení není dost dobře seznatelné, jakými konkrétními důkazy bylo prokázáno, že právě tyto výslovně uvedené okolnosti obviněný uvedl ve svědecké výpovědi nepravdivě. V odůvodnění rozsudku je sice obsáhle reprodukován obsah jednotlivých důkazů, ale bez jejich skutečného hodnocení ve vztahu k otázce, co konkrétně prokazují z hlediska pravdivosti či nepravdivosti výpovědi obviněného v postavení svědka ohledně oněch výslovně specifikovaných okolností. Jinak je třeba poznamenat, že výrok o vině nemůže být založen na tak vágním a nejasném zjištění, že obviněný uvedl v postavení svědka „další nepravdivé okolnosti“, není-li zřejmé, o jaké okolnosti šlo a v čem byla nepravdivost výpovědi, kterou ohledně nich obviněný učinil v postavení svědka.

Za popsaného stavu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy porušením ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. K tomu přistupuje vadná konstrukce výroku o vině, který je založen na tom, jak výpověď obviněného učiněnou v postavení svědka hodnotil soud rozhodující ve věci, v níž obviněný vystupoval jako svědek, a nikoli na jasných, jednoznačných a důkazně podložených zjištěních Okresního soudu v Jeseníku rozhodujícího o trestném činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Zároveň je třeba dodat, že soudy nijak nevysvětlily, v čem měl spočívat „podstatný význam“ okolností, o kterých obviněný podle výroku o vině vypovídal jako svědek nepravdivě. Pokud je ve skutkové části výroku o vině uvedeno, že obviněný uvedl nepravdu o „okolnostech, které … měly podstatný význam pro rozhodnutí“, je tím vyjádřen zákonný znak trestného činu citací zákonného ustanovení § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Ve skutkové části výroku o vině však musí být popsány konkrétní skutkové okolnosti, jimiž je příslušný zákonný znak trestného činu naplněn, a nestačí pouhé uvedení znaku, jak je vymezen slovy zákona.

Výrok o vině obviněného P. H. přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku je v rozporu se zákonem. Napadené usnesení, jímž byl tento výrok ponechán nedotčen, je rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud proto zrušil jak napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, tak rozsudek Okresního soudu v Jeseníku jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Jeseníku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Vzhledem k výraznějšímu časovému odstupu od vyhlášení napadeného usnesení dne 19. 10. 2017 pokládá Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že věc mu byla s dovoláním obviněného předložena dne 15. 6. 2018. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k průtahům.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 7. 2018

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu