Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2099/2018

20 Cdo 2099/2018-2029

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly, ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 2336/8a, identifikační číslo osoby 00081531, zastoupeného JUDr. Ing. Alexejem Brachem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Marie Majerové č. 2250, proti povinným 1) V. B., Ú. n. L., a 2) V. H., Ú. n. L., adresa pro doručování: Ú. n. L., pro 600 000 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání povinného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. března 2017, č. j. -1747, takto:I. Dovolací řízení sezastavuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 30. srpna 2001, č. j. -18, nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 1998, č. j. -36, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 1999, č. j. -51, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 600 000 Kč s příslušenstvím, dále pro náklady předcházejícího řízení ve výši 63 810 Kč a náklady návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ve výši 34 008 Kč.

Povinní v průběhu řízení vznesli námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Jany Novákové. Krajský soud v Ústí nad Labem uvedenou námitku v souladu s ustanovením a , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “, předložil nadřízenému vrchnímu soudu k rozhodnutí.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. března 2017, č. j. -1747, rozhodl, že soudkyně senátu 14 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Jana Nováková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věcí vedených u tohoto soudu pod sp. zn. , , , a .

Výše uvedené usnesení napadl povinný 1) dovoláním.

Dovolacímu přezkumu ve smyslu ustanovení podléhají pouze ta rozhodnutí, kterými bylo ukončeno odvolací řízení, tedy taková rozhodnutí, která vydal soud druhého stupně jako soud odvolací (v režimu odvolacího řízení podle a násl. ), v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně; je lhostejné, zda šlo o rozhodnutí soudu prvního stupně vydaná ve věci samé nebo o rozhodnutí řešící toliko některou z procesních otázek.

V dané věci povinný 1) sice směřuje své dovolání proti rozhodnutí, které vydal Vrchní soud v Praze, ovšem přehlíží, že nejde o rozhodnutí, které by bylo rozhodnutím odvolacího soudu o odvolání ve smyslu ustanovení a (kterým se odvolací řízení končí), nýbrž jde o rozhodnutí vydané vrchním soudem v pozici tzv. soudu nadřízeného na základě v řízení vznesené námitky podjatosti, o které je povolán nadřízený soud rozhodovat ve smyslu a Z podaného je zřejmé, že napadené rozhodnutí není způsobilé pro dovolací přezkum. Jestliže i přes uvedené skutečnosti (a přes poučení o nepřípustnosti opravného prostředku obsažené v dotčeném rozhodnutí) povinný 1) proti němu podal dovolání, brání jeho projednání nedostatek funkční příslušnosti Nejvyššího soudu ( ), který zároveň představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Z uvedeného důvodu dovolacímu soudu nezbylo než řízení o dovolání proti napadenému usnesení postupem podle ustanovení o. s. ř ve spojení s ustanovením zastavit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2014, sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2015, č. j. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 7. 2018

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu