Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5016/2017

32 Cdo 5016/2017-367

USNESENÍ

Ravikon a. s.

1) OTE, a. s.

, se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Sokolovská 192/79, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 26463318, zastoupené Mgr. Zdeňkem Labským, advokátem se sídlem v Praze 3, Milešovská 2137/12, a

2) ČEZ Prodej, a. s.

, se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, PSČ 140 53, identifikační číslo osoby 27232433, zastoupené Mgr. Janem Kořánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, o nahrazení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2017, č. j. -292, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit účastnici 1) na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

III. Žalobkyně

je povinna

zaplatit účastnici 2) na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se pro dovolací řízení uplatní - v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (dále též jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek „hmotného i procesního práva“ v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešených, za které má otázky, „zda má jednotlivec (výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů) nárok, aby mu plátce podpory, ať již jím podle , o obnovitelných zdrojích energie, v období do 31. 12. 2012 byl příslušný distributor či od 1. 1. 2013 podle , o podporovaných zdrojích energie, je tzv. povinně vykupující, vyplácel individuálně stanovenou podporu za energii z obnovitelného zdroje v zájmu naplnění patnáctileté návratnosti investice do obnovitelného zdroje“, a „zda se jednotlivec naplnění takového nároku může domáhat vůči účastnici 1) jakožto právnické osobě založené a plně vlastněné Českou republikou příslušné - mimo jiné – k administraci podpory obnovitelných zdrojů energie a/nebo účastnici 2) jakožto pro žalobkyni příslušného povinně vykupujícího, které jsou sice osobami soukromého práva, nicméně které Česká republika pověřila tím, aby podporu žalobkyni (a dalším výrobcům energie z obnovitelných zdrojů) vyplácely“.

Tvrzený předpoklad přípustnosti dovolání není dán, neboť Nejvyšší soud tyto otázky (podle obsahu jde o otázku jedinou, neboť v pořadí druhá otázka je zahrnuta již v otázce první a jen ji argumentačně rozvádí), již v mezidobí vyřešil, a to v rozsudku ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. , (veřejnosti dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu), vydaném ve věci, v níž jiný výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, zastoupený týmž advokátem, uplatňoval vůči totožným žalovaným nárok co do základu identický. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí zformuloval a odůvodnil závěr, že nemá-li požadavek výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů na placení vyšší ceny, než která byla sjednána ve smlouvách uzavřených s provozovatelem distribuční soustavy, resp. s osobou povinně vykupující elektřinu z obnovitelných zdrojů, oporu ve smluvních vztazích, pak vůči těmto osobám takové právo nemá, protože nevyplývá ani z právních předpisů; ty provozovateli distribuční soustavy a povinně vykupujícímu nejenže neukládají, ale ani neumožňují vykupovat elektřinu za cenu jinou než dohodnutou ve smlouvě.

V rozhodnutí sp. zn. se Nejvyšší soud vypořádal i s ústavně právní argumentací, jež je shodná s argumentací dovolatelky ve zde souzeném sporu.

V projednávané věci odvolací soud vyřešil vymezenou otázku hmotného práva shodně, od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se tedy - ve smyslu - neodchýlil. K tomu pak, aby takto vyřešenou právní otázku posoudil jinak (aby se od přijatého řešení odklonil), Nejvyšší soud neshledává důvod.

Dovolatelka napadla rozsudek odvolacího soudu výslovně v celém rozsahu, aniž však oproti požadavku na obligatorní náležitosti dovolání stanovené v uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve vztahu k výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. V tomto rozsahu dovolání trpí vadami, jež nebyly po dobu trvání lhůty k dovolání odstraněny ( věta první ) a pro něž nelze v řízení pokračovat.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle odmítl, dílem jako nepřípustné dílem jako vadné.

Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňují ( věta druhá ).

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 23. 7. 2018

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu