Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1065/2018

21 Cdo 1065/2018-104

USNESENÍ

J. B.

,

zastoupeného JUDr. Denisem Mitrovičem, advokátem se sídlem v Týništi nad Orlicí, Mírové náměstí č. 274, proti žalovanému

Městu Kostelec nad Orlicí

se sídlem městského úřadu v Kostelci nad Orlicí, Palackého náměstí č. 38, IČO 00274968, zastoupenému JUDr. Miloslavem Tuzarem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Palackého č. 108, o 446.290,-Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. října 2017, č. j. -88, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 2017, č. j. -88, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho právní závěr o tom, že dodatek k dohodě o rozvázání pracovního poměru pojednávající o poskytnutí odměny žalobci postrádá v rozporu s ustanovením byť i nejzákladnější konkretizaci důvodu, pro který byla odměna udělena, a že žalovaný, jehož jménem tehdy jednal bývalý starosta J. B., spolu s žalobcem předstírali pravý důvod poskytnutí odměny, když bývalý starosta sám přiznal, že přiznaná odměna suplovala jakési odstupné, a že vedle toho zamýšlel upevnit pozici žalobce při jednání s novým vedením města o případném pokračování ve funkci tajemníka; bývalý starosta tedy spolu s žalobcem v dodatku k dohodě o rozvázání pracovního poměru zastíral pravý důvod přiznání odměny žalobci a proto je tento dodatek neplatný a nemůže založit právo žalobce na odměnu) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod č. 27/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v něm přijatý závěr, že

odměna podle ustanovení je nenárokovou složkou platu, která je určena zejména k motivaci zaměstnanců, a že podmínkou pro její poskytnutí je úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu zaměstnancem; z jiných důvodů zaměstnavatel nemůže zaměstnanci odměnu udělit, a že

předstírá-li zaměstnavatel uvedený v ustanovení v rozhodnutí o přiznání odměny zaměstnanci podle ustanovení , že mu tuto odměnu přiznává za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu, aby tak zastřel skutečný důvod udělení odměny, se kterým pracovněprávní předpisy možnost přiznání odměny zaměstnanci uvedeného zaměstnavatele nespojují, je takové rozhodnutí o přiznání odměny pro nedostatek vážnosti vůle zaměstnavatele a pro rozpor se zákonem neplatné a právo zaměstnance na odměnu proto nemůže založit] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části, v níž žalobce v dovolání nesouhlasí s hodnocením důkazů („ze samotného důkazu – vyjádření bývalého starosty na zastupitelstvu města – je patrné, že se jmenovaný k věci vyjadřuje poněkud zbrkle a nepřesně“, „uvedené rozpory mohly být odstraněny dodatečným výslechem B. k prokázání obsahu jeho vůle v době uzavření dohody“, „odvolací soud zkoumal projev vůle aniž by k této skutečnosti provedl jediný důkaz, tedy vyslechl žalobce a starostu B.“, „odvolací soud toliko formálně provedl důkaz u o jejíž autenticitě byly důvodné pochybnosti“) a namítá jiné vady řízení, které spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu je „překvapivé“ (neboť „odvolací soud neseznámil účastníky s odlišným právním a skutkovým názorem a ani dovolateli neumožnil navrhnout důkazy k prokázání obsahu vůle“) a „nepřezkoumatelné“ (neboť „odvolací soud se v odůvodnění svého rozhodnutí nezabýval tím, jaká skutková zjištění soudu prvního stupně považuje za prokázána či nikoli a v čem je skutkový závěr soudu prvního stupně nesprávný“), uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení , a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Rozhodnutí odvolacího soudu může být pro účastníka překvapivé a nepředvídatelné jen tehdy, kdyby odvolací soud při svém rozhodování přihlížel k něčemu jinému, než co bylo tvrzeno nebo jinak vyšlo najevo za řízení před soudem prvního stupně nebo co za odvolacího řízení uplatnili účastníci, tedy, jinak řečeno, jen kdyby vzal v úvahu něco jiného, než co je známo také účastníkům řízení. Zákon (žádné ustanovení zákona) soudu neukládá, aby sdělil účastníkům svůj názor, jak věc hodlá rozhodnout, aby s nimi svůj zamýšlený názor (předem) konzultoval nebo aby jim umožnil uplatnit něco jiného pro případ, že by se ukázalo, že jejich dosavadní tvrzení nemohou vést k pro ně úspěšnému výsledku sporu (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2016, sp. zn. ). O takový případ se však v projednávané věci - jak je zřejmé z obsahu spisu a z napadeného rozsudku – nejedná.

K tzv. jiné vadě řízení – kdyby byla důvodná - může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení - jen je-li dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci - jak uvedeno výše - naplněn není.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 6. 2018JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu