Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 ICdo 72/2018-183

KSOS 34 INS XY34 ICm XY22 ICdo 72/2018-183

USNESENÍ

L. P.

Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v. o. s.

, se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 257/7, identifikační číslo osoby 25589644, jako insolvenčnímu správci dlužníka D. P., narozeného XY, místem podnikání XY, IČ XY, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka D. P., narozeného XY, místem podnikání XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2017, č. j. 34 ICm XY, 12 VSOL XY,

takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění: ( )

Krajský soud v Ostravě (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 2. 2016, č. j. 34 ICm XY, vkladu zamítl „návrh na vypořádání společného jmění manželů, vzniklého sňatkem žalobkyně L. P. a dlužníka D. P. dne 28. 12. 1995, a zaniklého dnem 30. 7. 2010 jako dnem právní moci usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. XY o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka“, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl závěru, že nemovitosti, jejichž vypořádání se žalobkyně domáhala, se nestaly součástí společného jmění manželů (dále „SJM“) žalobkyně a dlužníka, neboť ten je nabyl ještě před uzavřením manželství. Návrh žalobkyně by musel být zamítnut i z toho důvodu, že jako vlastník nemovitostí je v katastru nemovitostí evidována třetí osoba, odlišná od žalobkyně a dlužníka, což znamená, že práva a povinnosti stanovená soudním rozhodnutím o vypořádání SJM by nebyla způsobilá ke vkladu do katastru nemovitostí.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o , , ve znění pozdějších předpisů. Cituje uvedené ustanovení a dále uvádí, že odvolací soud se odchýlil od rozhodnutí dovolacího soudu, která vyjmenovává, a že uplatňuje dovolací důvod uvedený v Tvrdí, že odvolací soud se při řešení právní otázky vypořádání zaniklého společného jmění manželů odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu, a specifikuje tato rozhodnutí: ze dne 16. 6. 1999, sp. zn. , ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. , ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. , ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. , a ze dne 28. 5. 2016, sp. zn. .

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ “), neboť řízení v projednávané věci bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 a rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno do 29. 9. 2017 (srovnej článek II bod 2 a článek II bod 2 části první ).

Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje (srov. ).

Dovolání trpí vadami, pro něž není možné v dovolacím řízení pokračovat ( ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

K tomu viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , v jehož právní větě se uvádí: „1. Neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti ( ), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením d. 2. Nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů“. Srov. též další judikaturu tam uvedenou; z četné judikatury Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti tedy nestačí, aby dovolatel uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je – v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení – třeba konkrétně vymezit rovněž důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž vyjádření nesouhlasu musí být kvalifikované (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. ). Nevymezení tvrzené přípustnosti má za následek odmítnutí dovolání.

Dovolatelka neuvedla konkrétní skutečnosti zakládající přípustnost dovolání, nezpochybnila právní závěr, o který se opírá rozsudek odvolacího soudu, zejména že jí označené nemovitosti se vůbec nestaly součástí SJM a navíc že jsou již ve vlastnictví třetí osoby, nevznesla k tomu žádnou argumentaci. Bez dalšího vychází z toho, že nemovitosti do SJM náleží; pouze reprodukuje průběh předchozího řízení a poté bez jakékoliv souvislosti s důvody, pro které byla žaloba zamítnuta, cituje judikaturu, a podstatu sporu zcela pomíjí.

Protože dovolání trpí vadami, pro které nelze v řízení pokračovat, dovolacímu soudu nezbylo než je odmítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 6. 2018

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu