Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
6D7621A1A671B6D8C125830B003C8176.html
HTML · 13.35 KB
No categories available
21 Cdo 2076/2018
21 Cdo 2076/2018-88
USNESENÍ
M. V.
,
zastoupeného Mgr. Lucií Slabou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Zátkovo nábř. č. 448/7, za účasti
A. V.
,
o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 19 C 164/2014 , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 2018 č. j. 4 Co 191/2017 -68, takto:
I. Dovolání žalobce
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2018 č. j. 4 Co 191/2017 -68 není podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (napadené usnesení odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci – vyjádřen v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2016 č. j. 21 Cdo 4043/2015 -36 a podle něhož vzhledem k tomu, že řízení ve věci vkladu vlastnického práva vedené u Katastrálního úřadu pro P. k., katastrální pracoviště K., nebylo skončeno, a že tedy o této věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, není žaloba podle části páté občanského soudního řádu přípustná) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Namítá-li dovolatel, že „by se zákonná úprava občanského soudního řízení podle části páté o. s. ř. o. s. ř. měla vztahovat i na rozhodnutí katastrálního úřadu o přerušení vkladového řízení“, neboť „přímým důsledkem rozhodnutí o přerušení řízení je zásadní a předem časově neomezené prodloužení trvání samotného vkladového řízení“, do jehož skončení „nemá žalobce zcela reálně možnost jakýmkoli způsobem s předmětnými nemovitostmi disponovat, a pokud bude konečné rozhodnutí ve věci samé vydáno s dlouhým časovým odstupem od podání návrhu na vklad a zahájení řízení, má to pro žalobce po hmotněprávní stránce dopady prakticky obdobné jako rozhodnutí o zastavení uvedeného řízení“, pak (mimo jiné) přehlíží, že ve správním řízení bylo možné pokračovat po souhlasném vyjádření obou účastníků (jak je shodně uvedeno v usnesení Katastrálního úřadu pro P. k., katastrální pracoviště K., ze dne 1. 8. 2014 č. j. V-1441/2011-404 a v rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v P. ze dne 25. 9. 2014 č. j. ZKI PL-O-40/294/2014-6), avšak sám žalobce svůj souhlas s pokračováním řízení nevyjádřil, ačkoliv A. V. s pokračováním řízení souhlas vyslovila, přičemž v žalobě podané dne 28. 9. 2014 u Krajského soudu v Plzni zdůraznil, že „nebude dávat souhlas s pokračováním řízení, neboť od samého počátku nesouhlasí se zákonností přerušení tohoto řízení“.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu