Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2400/2018

30 Cdo 2400/2018-382

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Vrchy a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce M. H., zastoupeného Mgr. Richardem Vachouškem, advokátem advokátní kanceláře Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři, se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 225, proti žalovaným 1)M. V., zastoupenému Mgr. Liborem Zemancem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, a 2) Š. V., o nahrazení projevu vůle a určení podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. ledna 2018, č. j. -333, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. května 2017, č. j. -269 určil, že žalovaní 1) a 2) jsou podílovými spoluvlastníky s podílem každý jedné ideální poloviny na nemovitostech ve výroku označených (výrok I.), dále rozhodl, že dnem nabytí právní moci rozsudku uzavírá žalobce se žalovanými kupní smlouvu, ve výroku konkretizovanou (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok III. a IV.).

K odvolání obou žalovaných Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. ledna 2018, č. j. -333, žalobu na určení, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, zamítl a taktéž zamítl nahrazení projevu vůle - uzavření kupní smlouvy mezi žalobce a žalovanými (výrok I.), dále uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku 378.500 Kč (výrok II.), žalované 2) nepřiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit České republice částku 1.438 Kč na nákladech státu (výrok IV.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále jen „dovolatel“), zastoupený advokátem (241 ), včasné dovolání ( ), ke kterému přiložil návrh, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „ Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) odložil vykonatelnost a právní moc rozsudku odvolacího soudu. Tento návrh dovolatel zdůvodnil tím, že se v současné době nachází v nepříznivé životní situaci, spočívající v jeho nemajetnosti, a že vymáháním pohledávky (náhrady nákladů řízení v částce 378.500 Kč) se zhorší jeho životní situace.

Nejvyšší soud postupoval podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2. ), dále jen „ “, a protože důvody pro odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí neshledal, s přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , návrh žalobce zamítl.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma [písm. a)], nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení [písm. b)].

Z podaného návrhu nevyplývají žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí dovolateli závažná újma [ ], tj. především taková újma, která by v případě pozdějšího zrušení vykonatelného rozhodnutí nemohla být již napravena (splněná povinnost by již nemohla být vrácena zpět). Tedy pouhé tvrzení, že se dovolatelova životní situace zhorší, nepatří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí.

Jenom pro úplnost dovolací soud uvádí, že ve vztahu k rozhodnutí ve věci samé nejsou patrné ani důvody pro případný odklad právní moci napadeného rozhodnutí [ ].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 8. 2018

JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu