Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 88/2018-B-167

KSHK 40 INS XY29 NSČR 88/2018-B-167

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka J. S., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. XY, o zproštění funkce insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103/17, PSČ 500 03, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2016, č. j. XY, 2 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 18. prosince 2015, č. j. XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“), rozhodl o návrzích dlužníka J. S. obsažených v podání z 13. prosince 2015 tak, že:

1/ Zamítl návrh dlužníka, aby insolvenční správce dlužníka Ing. Václav Špůr byl zproštěn funkce (bod I. výroku).

2/ Odmítl návrh dlužníka na zastavení opětovné dražby (bod II. výroku) a na změnu dražební společnosti (bod III. výroku).

[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. listopadu 2016, č. j. XY, 2 VSPH XY:

1/ Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku (první výrok).

2/ Odmítl odvolání dlužníka proti bodům II. a III. výroku usnesení insolvenčního soudu (druhý výrok).

[3] Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, případně na zodpovězení vyřešené právní otázky, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, konkrétně otázky:

„Lze vázanost insolvenčního správce pokynem zajištěného věřitele vyložit tak, že obecný pokyn při absenci kvalifikovaného úkonu insolvenčního správce vylučuje porušení povinností insolvenčního správce postupovat s odbornou péčí nebo závažné porušení povinnosti uložené mu zákonem v případě, že pokyn směřuje k zjevně nevýhodnému zpeněžení, a zda lze konformitu odborné péče založit na laickém tvrzení dlužníka o hodnotě jeho nemovitosti v insolvenčním návrhu?“

[4] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud v dovoláním dotčeném rozsahu zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby napadené rozhodnutí změnil v tom duchu, že insolvenční správce se zprošťuje funkce.

[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , odmítl podle a 2

[6] Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v posouzení právních otázek, na jejichž řešení spočívá, v souladu s ustálenou judikaturou k výkladu , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), konkrétně se závěry obsaženými v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. června 2014, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 91/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 91/2014“), k nimž se Nejvyšší soud přihlásil např. též v usnesení ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 58/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 58/2016“) [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

[7] Podle R 58/2016 patří ustanovení k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

[8] Podle R 91/2014 důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení , liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením nebo s ustanovením , nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může být též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem.

[9] Napadené rozhodnutí (jež dovodilo, že nejsou dány důvody pro zproštění funkce insolvenčního správce) je souladné se závěry citovanými shora. Na řešení dovolatelem předestřené právní otázky napadené rozhodnutí nespočívá, když při jejím formulování vycházel dovolatel z vlastní (jiné než odvolacím soudem zjištěné) skutkové verze událostí. Závěr, že obecný pokyn zajištěného věřitele při absenci kvalifikovaného úkonu insolvenčního správce vylučuje porušení povinností insolvenčního správce, napadené rozhodnutí neobsahuje. Důvod připustit dovolání na základě argumentace v něm obsažené tak dán není.

[10] Rozhodné znění pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. července 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu