Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4468/2017

25 Cdo 4468/2017-642

USNESENÍ

nezl. D. L.

Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace

, Nemocniční 898/20a, Ostrava, zastoupená Mgr. Martinem Blaškem, advokátem se sídlem Olbrachtova 1334/27, Ostrava, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2017, č. j. -602, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 5. 2017, č. j. -602, není přípustné, neboť uplatněné námitky nezakládají důvody přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku stanovené v

Ve sporu o náhradu újmy na zdraví způsobené poporodní péčí o žalobce vytýká dovolatelka odvolacímu soudu nesprávnost závěru, že neprovedení včasné diagnostiky hypoglykémie bylo v příčinné souvislosti s poškozením zdraví žalobce, neboť v roce 2008 neexistovalo doporučení odborných lékařských společností na prevenci a léčbu hypoglykémie u rizikových novorozenců. Namítá příliš extenzivní výklad ustanovení a , , účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť po ní nebylo možno (ve smyslu posuzování, zda její postup byl lege artis) požadovat lepší péči, než poskytla v situaci, kdy žalobce nejevil známky či příznaky, které odůvodňovaly kompenzaci hypoglykemie; poukazuje na rozpor napadeného rozsudku s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. .

Tyto dovolací námitky, jejichž vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), nezakládají přípustnost dovolání, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nestojí na aplikaci ustanovení obč. zák. o obecné prevenční povinnosti. Je tedy nepřípadný i poukaz dovolatelky na údajný rozpor s rozsudkem sp. zn. , v němž byla řešena otázka rozsahu prevenční povinnosti při péči o stav můstku v lesoparku, takže závěry v něm uvedené nejsou přenositelné do poměrů v nyní projednávané věci. Odvolací soud totiž dovodil obecnou odpovědnost žalované poskytovatelky zdravotní péče ( obč. zák.) za porušení přímo zákonem stanovené povinnosti postupovat v souladu s dosaženým stupněm vývoje lékařské vědy a jejími pravidly (postup tzv. non lege artis), přičemž při absenci konkrétních doporučení odborných lékařských společností v roce 2008 dovodil rozpor poskytnuté péče s požadavky na náležitý odborný postup ze závěrů, k nimž dospěla dostupná odborná literatura (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. ), tedy v obecné rovině řešil tuto otázku v souladu s judikaturu dovolacího soudu.

Odvolací soudu na podkladě provedených důkazů (zejména odborných vyjádření a znaleckých posudků) přesvědčivě a logicky vyložil, že nízká porodní váha a míra novorozence na hranici hypotrofie spolu se zakalenou plodovou vodou u jinak zdánlivě zdravého jedince jsou samy o sobě rizikovým faktorem vyžadujícím zvýšenou lékařskou pozornost. Riziko hypoglykemie (bez ohledu na její příčinu) bylo přitom podle lékařských vyjádření v době péče žalované o žalobce v podobných případech pravděpodobné a v odborné literatuře dostatečně dobře známé. Dovolatelka na toto riziko nijak nereagovala, nestanovila včas diagnózu a neprovedla opatření k dosažení normálních hodnot, takže v důsledku probíhající hypoglykémie utrpěl žalobce nevratné poškození centrální nervové soustavy.

Zpochybňuje-li dovolatelka tyto konkrétní závěry a redukuje-li neadekvátně argumentaci soudu na tvrzení, že se po ní fakticky vyžaduje provedení glykemických testů v situaci, kdy žalobce příznaky hypoglykemie nevykazoval, neformuluje právní otázku, kterou by měl dovolací soud řešit, nýbrž zpochybňuje zjištěný skutkový stav, o nějž odvolací soud opřel své právní závěry, a svou dovolací argumentaci odvíjí od odlišného skutkového základu. Tím ovšem přípustnost dovolání založit nelze (srov. a ). Obdobné platí pro dovolací námitku, že nečinnost žalované nebyla v příčinné souvislosti se škodou na zdraví žalobce, neboť otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. např. rozsudek NS ČR ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1025, C. H. Beck), protože v řízení se zjišťuje, zda právem kvalifikovaná okolnost a vznik škody jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, a v tomto směru dovolatelka rozhodnutí odvolacího soudu nezpochybňuje. S podstatou napadeného rozhodnutí se míjí i dovolací výhrada, že preventivní podání glukózy bez odpovídajících příznaků mohlo vést ke škodlivému předávkování, neboť právě v okolnosti, že glykemické hodnoty po porodu žalobce nebyly zjištěny, shledal soud pochybení vedoucí k nedostatečné péči o hypoglykemického novorozence.

Protože tedy žádná ze vznesených námitek nezakládá přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 6. 2018

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu