Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 6/2018

27 Cdo 6/2018-493

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Klubu právní podpory, nadace v likvidaci, se sídlem v Praze 5, Šárovo kolo 981/2, PSČ 153 00, identifikační číslo osoby 45768587, zastoupené Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Paprsková 1340/10, PSČ 140 00, proti žalovaným 1) J. B., a 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 00025429, o ochranu dobré pověsti právnické osoby, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2007, č. j. -316, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2017, č. j. -446, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 18. 8. 2016, č. j. -400, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobkyní dne 11. 9. 2007 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2007, č. j. -316, z důvodu podle , (dále též jen „ “) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle a 2 , odmítl jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Dovolatelkou zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož důvod zmatečnosti uvedený v není dán, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. odůvodnění usnesení ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. , ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. , a ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. ), podle které výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Tyto okolnosti (samy o sobě) nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce, neboť v postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví, ledaže by byl prokázán takový soudcův vztah k věci (právní zájem na jejím výsledku či získání skutkového poznatku jiným způsobem, nežli v rámci vedeného řízení – dokazováním) či vztah k účastníkům nebo k jejich zástupcům (příbuzenský, přátelský, či nepřátelský, vztah sociální závislosti a podobně), který by zakládal důvod pochybovat o jeho nepodjatosti (srov. též závěry formulovány v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2000, pod číslem 33).

V usnesení ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. , Ústavní soud uvedl, že ve shodě s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve své dosavadní rozhodovací praxi rozlišuje subjektivní a objektivní aspekt hodnocení nestrannosti soudu, resp. podjatosti soudce. Zatímco subjektivní nestrannost lze zjistit z projevu samotného soudce, jeho výroků a chování, a je presumována, pokud není prokázán opak, o objektivní nestrannosti je třeba uvažovat s ohledem na okolnosti daného případu na základě objektivních symptomů. Ty lze podle judikatury Ústavního soudu identifikovat na základě hmotněprávního rozboru skutečností, které vedly k pochybnostem o nestrannosti soudce, skutečností, které protiřečí objektivitě soudcovského rozhodování natolik, že v objektivním smyslu otřásají nestranností soudcovského rozhodování, či objektivně ospravedlnitelných obav obviněného (resp. jedné ze stran sporu), které mohou na základě ověřitelných skutečností legitimně svědčit o nedostatku nestrannosti soudce. Ústavní soud tak shodně s Evropským soudem pro lidská práva považuje za validní kriterium i tzv. jevovou stránku věci. Za objektivní však nepovažuje to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení či obviněnému, neboť ať je jakkoliv pochopitelná, není určujícím prvkem, neboť za rozhodující považuje reálnou existenci objektivních okolností, které by mohly vést k pochybnostem, zda soudce disponuje určitým – nikoliv nezaujatým – vztahem k věci.

Odvolací soud se shora popsanými kritérii řídil a náležitým způsobem odůvodnil, proč jednání soudce JUDr. Jaromíra Jirsy podřadil pod hypotézu uvedenou v a proč toto jednání v objektivním smyslu nezpochybnilo nestrannost jeho soudcovského rozhodování.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2018

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu