Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 645/2018

7 Tdo 645/2018-33

USNESENÍ

M. M.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) t. ř. se dovolání obviněného M. M.

odmítá

.

Odůvodnění

Obviněný M. M. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 1. 2018, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2017, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, že zůstal nezměněn výrok o vině zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Namítl, že nebylo prokázáno, že došlo k uskutečnění pohlavního styku mezi ním a poškozenou jakožto elementárního předpokladu pro naplnění skutkové podstaty zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Zpochybnil důvěryhodnost poškozené nezletilé XXXXX

*

), vyhodnotil její výpověď jako rozporuplnou a pořízený záznam její výpovědi jako nepoužitelný důkaz s ohledem na nesoulad jeho obrazové a zvukové stopy. Poukázal na obsah některých dalších svědeckých výpovědí, které podle jeho názoru zpochybnily věrohodnost výpovědi poškozené. Odkázal na znalecký posudek týkající se duševního zdraví poškozené a na závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví dětské gynekologie, podle něhož nebyla na panenské bláně poškozené nalezena žádná poranění a zavedení penisu obviněného do pochvy poškozené je nepravděpodobné. Vyjádřil názor, že je dán extrémní nesoulad mezi právními závěry soudů a učiněnými skutkovými zjištěními, jež jsou podle dovolatele dokonce pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování. Namítl dále, že poškozená měla být opětovně vyslechnuta. V závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a přikázal Vrchnímu soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí věci.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření poukázal na to, že obviněný v dovolání opakuje svou obhajobu z dřívějšího řízení spočívající v námitkách skutkové povahy, s nimiž se soudy dostatečně vypořádaly. Dovolání bylo podle názoru státního zástupce podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Státní zástupce neshledal mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními soudů žádný, natož extrémní nesoulad a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.

Nejvyšší soud

shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především Nejvyšší soud připomíná, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Zákonný dovolací důvod je relevantně uplatněn za předpokladu, že jsou s ním spojeny konkrétní námitky, které mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudu při provádění důkazů, k rozsahu provedeného dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Skutkové námitky tudíž nejsou dovolacím důvodem.

Z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak tomuto dovolacímu důvodu obsahově odpovídají pouze námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení totiž je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.

Jako zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku byl posouzen skutek, který podle zjištění Krajského soudu v Praze spočíval v podstatě v tom, že obviněný v blíže nezjištěné době měsíce října 2016 v obci L., okres R., v bytě domu čp. …, za účelem uspokojení pohlavního pudu nejprve osahával přes pyžamo na prsou nezletilou XXXXX

*

), která je dcerou jeho partnerky, poté ji přes aktivní odpor, spočívající v kopání nohama a hlasitém slovním protestu, svlékl pyžamové kalhoty a kalhotky a manipuloval jí prsty v oblasti přirození, následně ji obnažil, lehl si na ni, pevně ji uchopil kolem ramen a manipuloval s penisem v oblasti jejího přirození až do vyvrcholení, přičemž znal její věk.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by takto zjištěný skutek nenaplňoval znaky zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Podané dovolání obviněný založil na námitkách, které navazovaly na jeho obhajobu z původního řízení, a na tvrzení, že se uvedeného jednání nedopustil. Tyto námitky mají vyloženě skutkovou povahu a tím se ocitají mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě by měl zásah Nejvyššího soudu podklad v ustanoveních , y.

Mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Praze, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé, není žádný extrémní rozpor. Nalézací soud postupoval v souladu s ustanoveními § 2 odst. 5 tr. ř. a § 2 odst. 6 tr. ř. a jeho přesvědčivě odůvodněné skutkové závěry logicky vyplývají z obsahu provedených důkazů. Odvolací soud se pak výstižně a podrobně vypořádal s odvolacími námitkami obviněného, vesměs shodnými s námitkami uplatněnými v dovolání.

Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad ve svědecké výpovědi poškozené, která podrobně, konkrétně, bez podstatnějších rozporů, věcně, bez projevů snahy přitížit obviněnému a celkově přesvědčivě popsala jednání obviněného i to, jakým způsobem dala najevo svůj odpor, jak se jednání obviněného bránila a jak obviněný její odpor překonal. Věrohodnost svědecké výpovědi poškozené byla podpořena dalšími, byť nepřímými důkazy. Nejvýznamnějším z nich byl znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zvláštní specializací na dětskou psychiatrii, a odvětví psychologie se zvláštní specializací na klinickou a forenzní psychologii, a z oboru školství a kultury, odvětví psychologie, jímž byla osobnost poškozené důkladně posouzena z hlediska vlastností zaručujících pravdivost jejích tvrzení. Dalším důkazem byla výpověď svědkyně M. M., sociální pracovnice, které jako první se poškozená s posuzovanou událostí svěřila. Výpověďmi svědků S. H., A. S. a A. K. pak byl prokázán sklon obviněného k nevhodnému chování se sexuálním podtextem. O tomto sklonu nejvýrazněji svědčí odsouzení obviněného v trestní věci Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. pro trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, odst. 2 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon), který obviněný spáchal vůči svým nezletilým dcerám. Uvedené důkazy korespondují i s tím, jak svědci L. P. a E. P. popsali okolnosti, za nichž trestný čin po útěku poškozené z domova vyšel najevo.

Věrohodnost svědecké výpovědi poškozené vyplývá z jejího obsahu a nemůže být zpochybněna namítanými technickými nedostatky jejího obrazového a zvukového záznamu. Stejně tak bez významu jsou ostatní námitky obviněného, zejména námitka, že znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví dětské gynekologie nebyly na panenské bláně poškozené zjištěny stopy svědčící o zavedení penisu do její pochvy. V této spojitosti je nutné poukázat na to, že výrok o vině obviněného není založen na zjištění, že by s poškozenou vykonal soulož, ale na zjištění, že s penisem manipuloval v oblasti jejího přirození. Na podkladě tohoto zjištění byl obviněný uznán vinným zločinem znásilnění v alternativě, při které jeho zákonným znakem není spáchání činu souloží, nýbrž „jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží“ ve smyslu § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.

Mezi skutkovými zjištěními soudů a důkazy není žádný, tím méně extrémní rozpor, ale naopak zcela adekvátní vztah, který vylučuje úvahu o porušení ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 6. 2018

JUDr. Petr Hrachovecpředseda senátu

Vypracoval:JUDr. Josef Mazák

*) Byl použit pseudonym ve smyslu