Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
0E9316342462C9DBC12582F70030FC93.html
HTML · 13.09 KB
No categories available
23 Cdo 2330/2018
23 Cdo 2330/2018-144
USNESENÍ
ALLTOYS, spol. s r. o.
Hasičské vzájemné pojišťovně, a.s.,
se sídlem v Praze 2, Římská 2135/45, IČO 46973451, PSČ 120 00, o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 288/2015 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2017, č. j. 17 Co 154/2017 – 125, takto:
I. Dovolání žalobce
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění:(§243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. )
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. prosince 2017, č. j. 17 Co 154/2017 – 125, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. ledna 2017, č. j. 14 C 288/2015 – 93, kterým byla žaloba zamítnuta a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasně podaným dovoláním.
Žalovaná se k podanému dovolání vyjádřila a uvedla, že námitky dovolatelky nemohou zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí a navrhla zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, dovolání žalobkyně není přípustné, neboť postrádá náležitosti uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , protože dovolatelka neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013 , jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. II. ÚS 383/2014 , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2013, sen. zn. 29 NSCR 114/2013 , příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2015, sen. zn. 29 NSCR 104/2015 ).
Dovolatelka uvedla, že dovolání podává z důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , neboť řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatelka ve své argumentaci vyložila, v čem spočívá tvrzená vada řízení, a dále polemizoval s právním posouzením věci odvolacím soudem. Dovolatelka však nikde v dovolání nevymezila konkrétní právní otázku, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí mělo záviset a která by splňovala jedno z kritérií přípustnosti uvedené v § 237 o. s. ř. o. s. ř.
K nutnosti vymezení relevantní právní otázky jakožto obsahové náležitosti dovolání se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyjádřil již několikrát, např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2013, sp. zn. 30 Cdo 1853/2013 , podle jehož závěru neuvede-li dovolatel v dovolání otázku, která je podstatná pro rozhodnutí soudu v posuzované věci, je dovolání nepřípustné.
Nejvyšší soud považuje za nutné upozornit dovolatele, že podle účinného znění občanského soudního řádu je jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci dle § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
V současné úpravě dovolání tedy námitka procesních vad nemůže sama o sobě založit přípustnost dovolání (k tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2014, sp. zn. 32 Cdo 842/2014 ). K vadám řízení dovolací soud přihlédne v souladu s § 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. pouze tehdy, je-li dovolání přípustné. V řešeném případě však z výše uvedeného vyplývá, že dovolání je z důvodu chybějící obsahové náležitosti vadné, tudíž není přípustné, a dovolacímu soudu tedy nepřísluší zabývat se tvrzenou vadou řízení.
Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání postrádá potřebné náležitosti, neboť dovolatelka neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání odmítnout podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť v dovolacím řízení nelze pokračovat pro vadu, kterou dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila.
Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s § 243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. o. s. ř. neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 7. 2018
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu