Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1403/2018

27 Cdo 1403/2018-604

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce S. M., o vyslovení přípustnosti převzetí do u a držení v u zdravotnické péče, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 4. 2016, č. j. -401, a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 4. 2016, č. j. -404, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 9. 2017, č. j. -491, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 15. 7. 2016, č. j. -435, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 4. 2016, č. j. -401, a ze dne 13. 4. 2016, č. j. -404 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalobce usnesením ze dne 19. 9. 2017, č. j. -491, Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 517), v němž požádal o osvobození od soudních poplatků, jakož i o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Podle , (dále též jen „ “), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Protože při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má odpovídající právnické vzdělání, vyzval jej Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 21. 11. 2017, č. j. -549, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že soudu předloží procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně byl dovolatel poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno.

Žalobce na výzvu soudu prvního stupně reagoval „odvoláním“ ze dne 29. 11. 2017 (č. l. 552). Nedostatek povinného zastoupení však neodstranil. Žalobce pouze zopakoval žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle

Podle může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ( ), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dovolatel uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu podání dovolatele ze dne 20. 5. 2016 (č. l. 416), označeného jako „žaloba pro zmatečnost, dovolání, návrh na předběžné opatření“, vyplývá, že dovolatel podal žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 4. 2016, č. j. -401, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 2. 11. 2015, č. j. -354, jímž byla jako nepřípustná zamítnuta dřívější žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 2. 2003, č. j. -175. Dovolatel však přehlíží, že žaloba pro zmatečnost není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost ( ). Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 4. 2016, č. j. -401, tedy není způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost.

Ve vztahu k části podání dovolatele ze dne 20. 5. 2016 (č. l. 416), jímž brojí proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 4. 2016, č. j. -404, je na místě uvést, že způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost jsou pravomocná rozhodnutí, kterými bylo řízení před soudy skončeno, a to buď jakýmkoliv způsobem, jímž se podle zákona řízení končí ( ), nebo rozhodnutím o věci samé ( a 3 ), anebo jen určitým způsobem ( ). Rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se potvrzuje usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně odmítl návrh na vydání předběžného opatření z důvodu jeho nesrozumitelnosti či neurčitosti, nespadá do žádné z těchto kategorií. Ani usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 9. 2017, č. j. -489, proto není způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost.

V projednávané věci je posuzovaná žaloba pro zmatečnost (z č. l. 416) z těchto důvodů zjevně nepřípustná.

Je-li nepochybné, že nemůže být vyhověno žalobě pro zmatečnost (z č. l. 416), pak i žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva a není tedy ani důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zjevné, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení (ač byl o následcích nečinnosti poučen), předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s řízení o jeho dovolání zastavil ( a ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 6. 2018

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu