Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 115/2018

30 Nd 115/2018-945

USNESENÍ

Českomoravský beton, a.s.

M. R.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované ČESKÝ A MORAVSKÝ VADNÝ BETON s. r. o., IČO 05488711, se sídlem v Praze 1, V Celnici 1031/4, zastoupené Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, o zaplacení 12 152 393 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

Námitka podjatosti předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Petra Baierla učiněná podáním žalovaného ze dne 30. 3. 2018 se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se svou žalobou na žalovaném domáhá zaplacení částky 12 152 393 Kč s příslušenstvím. Odvolací řízení o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2014, č. j. -380, je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

Podáním ze dne 30. 3. 2018 žalovaný jednak doplnil svůj ústní přednes učiněný u jednání odvolacího soudu konaného dne 24. 1. 2018, jednak vznesl námitku podjatosti předsedy odvolacího senátu JUDr. Petra Baierla. Ve svém podání se obsáhle zabýval zhodnocením dosavadního dokazování znaleckými posudky, dále hodnotil procesní postup žalobkyně, jakož i odvolacího soudu. Tomu vytýkal zejména to, že nařídil mediaci, kterou žalovaný nepovažoval za účelnou, nerozhodl přesvědčivě o námitce podjatosti „zjevně podjatých“ znalců spřízněných s Kloknerovým ústavem a „neodůvodněně a zjevně nedůvodně“ akceptoval znalecké posudky předložené protistranou. Žalovaný rovněž napadl postup předsedy odvolacího senátu JUDr. Petra Baierla na ústním jednání konaném dne 24. 1. 2018, kdy se tento předseda senátu podle žalovaného „dvakrát a pokaždé jinak pokoušel objasnit“ procesní postup týkající se dokazování revizními znaleckými posudky, přičemž takový postup se žalovanému jeví jako „výrazně tendenční ve prospěch žalobce“.

Předseda senátu JUDr. Petr Baierl se ke vznesené námitce podjatosti vyjádřil tak, že ji ve smyslu věty první považuje za opožděně uplatněnou, neboť žalovaný byl jednání dne 24. 1. 2018 přítomen a podání obsahující námitku podjatosti bylo odvolacímu soudu doručeno až dne 30. 3. 2018. O možnosti vznést námitku podjatosti byli přitom účastníci poučeni na jednání odvolacího soudu konaném dne 6. 9. 2017. Předseda senátu rovněž sdělil, že mu nejsou známy okolnosti, na základě kterých by bylo možno pochybovat o jeho nepodjatosti, když účastníky ani jejich zástupce nezná a k věci nemá žádný vztah.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.

Podle je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle opožděně podanou námitku ( ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Z obsahu protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 6. 9. 2017 (č. l. 836-839) se podává, že přítomní zástupci účastníků (včetně zástupce žalovaného) měli právo vyjádřit se k osobám soudců projednávajících věc v odvolacím řízení, přičemž „k dotazu odvolacího soudu“ zástupci účastníků žádné procesní námitky včetně námitky podjatosti soudců nevznesli. Poučovací povinnost soudu podle o možnosti účastníka namítat podjatost soudce (soudců), kterému věc náleží podle rozvrhu práce, přitom postačí poskytnout v (dané fázi) řízení jedenkrát; následkem jejího neposkytnutí je možnost uplatnění námitky podjatosti později nežli ke konci prvního jednání nebo po uplynutí zákonem stanovené lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. ).

V daném případě vznikl tvrzený důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy odvolacího soudu až po prvním jednání odvolacího soudu; námitku podjatosti tak mohl žalovaný včasně vznést do 15 dnů po té, co se o tomto tvrzeném důvodu z průběhu jednání dne 24. 1. 2018 dozvěděl. Pokud tak učinil až dne 30. 3. 2018, jedná se o námitku opožděnou, kterou je nutno podle odmítnout.

Nad rámec uvedeného lze pro úplnost uvést, že procesní postup soudu při provádění dokazování, jakož i nařízení mediace a rozhodování o námitce podjatosti znalce jsou vesměs typickými příklady skutečností, které k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci vést nemohou, neboť se jedná o postup v řízení ve smyslu Tím spíše pak nemůže být soudce (předseda senátu) vyloučen z projednávání a rozhodnutí jen kvůli tomu, že se některému z účastníků jeví „vysvětlení“ takového procesního postupu za nepřesvědčivé.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2018

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu