Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 154/2018

23 Nd 154/2018-23

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové v exekuční věci oprávněné EOS KSI Česká republika, s.r.o. se sídlem v Praze 4 – Braníku, Novodvorská 994/138, PSČ 142 00, IČO 25117483, zastoupené Mgr. Zuzanou Kyovskou, advokátkou se sídlem v Praze 4 – Braníku, Novodvorská 994/138, PSČ 142 00, proti povinnému A. H., naposledy D., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu podle , takto:Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.

O d ů v o d n ě n í :

Exekutor požádal Okresní soud v Břeclavi o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Uvedený soud poté usnesením ze dne 10. října 2017, č. j. -17, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle (dále jen „ “) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. Soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení uvedl mimo jiné, že podmínky pro určení místní příslušnosti soudu chybějí, povinný není občanem České republiky, má trvalé bydliště na Slovensku a v České republice zrušený pobyt cizince od 3. května 2011. Na adrese uváděné oprávněným se nezdržuje, exekuční titul byl doručován opatrovníkovi, registrem obyvatel neprochází.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle , exekučního řádu, je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.

Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

S ohledem na ustanovení exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení , neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Z ustanovení věty první vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. , (publikovaném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), na něž lze odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení, jímž je právě zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není proto případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je proto třeba při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu , jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci určité úkony provedl (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. ). Nejvyšší soud proto rozhodl podle , že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u nějž bylo exekuční řízení zahájeno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2018

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu