Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1844/2017

33 Cdo 1844/2017-196

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Z. L., zastoupeného Mgr. MUDr. Igorem Piňosem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Široká 25/6, proti žalované NAUTICA CENTER s. r. o., se sídlem ve Vlašimi, S. K. Neumanna 843 (identifikační číslo osoby 272 22 721), zastoupené JUDr. Janem Camrdou, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 225, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2016, č. j. -174, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 12. 2016, č. j. -174, potvrdil rozsudek ze dne 25. 9. 2014, č. j. -196, jímž Městský soud v Brně zrušil rozhodčí nález rozhodce JUDr. Alexandra Netta, se sídlem Hlavní 40, Brno, ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 57-06-2012, a rozhodl o nákladech řízení; odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “), přípustné.

Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl, neboť žalovaná konstruuje právní otázku na základě vlastních (v řízení neprokázaných) skutkových tvrzení. I kdyby se jednalo o vztah mezi dvěma podnikateli, byla by sjednaná rozhodčí doložka ve světle konstantní judikatury Nejvyššího soudu posouzena jako neplatná.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Každé podání účastníka řízení, tudíž i dovolání, je nutné posuzovat podle jeho obsahu ( ). Nelze sice přehlédnout, že žalovaná opírá přípustnost dovolání nesprávně o ustanovení ve znění před novelou provedenou , Sb., avšak z obsahu dovolání lze spolehlivě dovodit, že dovolacímu soudu předkládá k přezkumu - jako jím dosud neřešenou (viz ) - otázku, zda v postavení spotřebitele je ten, kdo činí právní úkon „pravděpodobně s nekalými úmysly, zejména pokud svým jednáním – nákupem drahého luxusního předmětu, který hodlá vyjmout z dispozice orgánů státní moci a státní správy a umístit jej dokonce mimo EU (do daňového ráje), legalizuje výnosy z nejasných nebo nelegálních zdrojů“.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud. Žalovaná uvedený předpoklad opomíjí, neboť právní závěr odvolacího soudu, že kupní smlouva z 12. 4. 2012 obsahující rozhodčí doložku je současně spotřebitelskou smlouvou, zpochybňuje výhradně skutkovými námitkami (rozšiřuje skutkový základ, z něhož vycházel odvolací soud, a současně mu vytýká, že k některým podstatným skutečnostem nepřihlédl). Oproti odvolacímu soudu prosazuje, že žalobce nepořizoval předmět koupě (loď) pouze pro svoji osobní potřebu a potřebu své rodiny, nýbrž že pravým důvodem nákupu byla legalizace finančních prostředků generovaných z neznámých a pravděpodobně i nezákonných zdrojů (čemuž nasvědčuje, že záloha na kupní cenu ve výši 6.500.000 Kč jí byla poskytnuta v rozporu se v hotovosti), příp. se jednalo o investici k optimalizaci daní nebo minimálně o investici mající charakter nedovoleného (zastřeného) podnikání. Odvolacímu soudu pak vytýká, že tyto okolnosti případu nevzal v úvahu při právním posouzení věci. Vzhledem k tomu, že podstatou úvahy o správnosti právního posouzení věci je prověření, zda zjištěný skutkový stav dovoloval učinit příslušný právní závěr (že vztah z kupní smlouvy má spotřebitelský charakter a při posouzení platnosti sjednané rozhodčí doložky se proto uplatní přísnější kritéria), je evidentní, že dovolatelkou užitá argumentace nevystihuje jediný způsobilý dovolací důvod uvedený v Argumentuje-li totiž žalovaná nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci (tedy z jí prosazované skutkové verze, že žalobce předmětnou loď zakoupil z jiných pohnutek, než pro vlastní potřebu), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu v postavení dvou podnikatelů. Skutkový základ sporu nelze v dovolacím řízení zpochybnit a je pro dovolací soud závazný; nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Obiter dictum dovolací soud uvádí, že rozhodčí doložka by musela být shledána neplatnou i v případě, že byla sjednána ve vztahu mezi podnikateli. Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. , s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. , dovodil, že rozhodčí smlouva je neplatná i v případě, že smluvní stranou není spotřebitel, jestliže způsob určení rozhodce je sjednán tak, že výběr osoby rozhodce je ponechán na vůli jedné ze smluvních stran. Svůj závěr odůvodnil v tom smyslu, že způsob jmenování či určování rozhodců by v každém případě měl být v souladu se zásadou rovnosti stran jako jedním ze základních procesních principů, na kterém je soudní i rozhodčí řízení postaveno. Je nežádoucí, aby rozhodci byli určeni zcela nebo převážně jednou stranou. Je-li výběr rozhodce ponechán na vůli pouze jednoho z účastníků, nelze takové ujednání o určení rozhodce v rozhodčí smlouvě považovat za platné pro rozpor s , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz ), z důvodu narušení zásady rovnosti stran v řízení.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci)

V Brně dne 30. 5. 2018

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu