Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Nd 97/2018

27 Nd 97/2018-38

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně České republiky – Ministerstva zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 65/17, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00020478, proti žalovanému K. Č., o zaplacení 291.787 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.

Odůvodnění:

Žalobkyně v žalobě současně navrhuje, aby byla věc podle , (dále též jen „ “), přikázána z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně a spojena postupem podle s řízením vedeným mezi týmiž účastníky u tohoto soudu pod sp. zn. . Vhodnost delegace odůvodnila tím, že žalobou „uplatněný nárok je vzájemným nárokem mířícím proti nároku uplatněnému nynějším žalovaným v řízení před Městským soudem v Brně, které tak má přímý vliv na nároky uplatněné v této žalobě. Dokazování již provedené Městským soudem v Brně může být využito i pro posouzení těchto nároků a tím bude dosaženo úplného a přesného vymezení vzájemných práv a povinností nejrychlejším a nejhospodárnějším způsobem“.

Žalovaný se k návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti nevyjádřil.

Okresní soud v Hradci Králové poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízenpříslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Hradci Králové, u nějž je věc projednávána, a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc podle návrhu žalobkyně přikázána ( věta první ), důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Ze samotné okolnosti, že mezi týmiž účastníky probíhá u jiného soudu již dříve zahájený spor skutkově či právně obdobný s projednávanou věcí, nelze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Tato skutečnost není sama o sobě natolik závažným důvodem, aby došlo ke změně místně příslušného soudu. Nelze předjímat, zda by věc skutečně byla spojena s jinou věcí ke společnému řízení, ani posuzovat, do jaké míry by bylo možné výsledky dokazování provedeného v dříve zahájeném řízení použít i v projednávané věci, zvláště jde-li v posuzované věci o vydání bezdůvodného obohacení a v dříve zahájeném řízení o zaplacení jednorázové náhrady za omezení vlastnického práva (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2012, sp. zn. , ze dne 28. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 13. ledna 2015, sp. zn. , ze dne 25. března 2015, sp. zn. , a ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. ).

Jelikož v daném případě výjimečné důvody pro přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně naplněny nejsou, Nejvyšší soud návrhu žalobkyně nevyhověl.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2018

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu