Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 To 352/2016

I.Dosavadní průběh řízení

1.

2.

Okresní soud jmenovitě obhájci přiznal odměnu za tři úkony právní služby, totiž za převzetí a přípravu obhajoby včetně první porady s obviněným v Psychiatrické nemocnici H. B. dne 6. 1. 2016, účast u výslechu obviněného na stejném místě dne 6. 1. 2016 a účast u veřejného zasedání před okresním soudem dne 12. 4. 2016.

II.Stížnost

3.

Proti tomuto usnesení podal obhájce v zákonné lhůtě stížnost. Odmítl názor, že by za každý z úkonů právní služby náležela odměna jen ve výši jedné poloviny. Nesouhlasí s tím, že by předmětem řízení bylo pouze rozhodování o uložení ochranného léčení, neboť původně byl pod sp. zn. ustanoven obhájcem obviněnému v rámci trestního stíhání, a teprve následně byly další úkony prováděny v následujícím řízení pod sp. zn. , kde byl rovněž ustanoven obhájcem. Navrhl proto, aby krajský soud napadené usnesení zrušil, a buď věc vrátil okresnímu soudu k novému rozhodnutí, nebo sám obhájci přiznal celkovou částku 5 468,49 Kč.

III.Důvodnost stížnosti

4.

Z podnětu podané stížnosti krajský soud přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté dospěl k následujícím závěrům:

5.

Okresní soud především při rozhodování ve věci pochybil, pokud opomněl skutečnost, že obhájce téhož obviněného zastupoval ve dvou zcela samostatných trestních řízeních. Už z podaného návrhu na přiznání odměny přitom bylo patrné, že zmíněný advokát byl obhájcem ustanoven dvakrát, nejprve opatřením pod sp. zn. v souvislosti s trestním stíháním obviněného pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku, které skončilo rozhodnutím státního zástupce o zastavení trestního stíhání pro nepříčetnost obviněného, a později pod sp. zn. v řízení o návrhu státního zástupce na uložení ochranného léčení. Obhájce tedy obviněného zastupoval ve dvou samostatných řízeních. První z nich spočívalo v trestním stíhání obviněného a za úkony právní služby by obhájci skutečně náležela odměna v plné výši. Z ustanovení § 151 odst. 3 tr. ř. však vyplývá, že o výši odměny a náhrady hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila. Jestliže trestní stíhání skončilo usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Pardubicích ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. 1 ZT 608/2015, kterým bylo trestní stíhání obviněného zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., pak měl být obhájce upozorněn, že ve smyslu § 151 odst. 3 tr. ř. je příslušný rozhodnout o výši odměny a náhrady hotových výdajů za obhajobu vykonanou v tomto řízení nikoliv soud, ale státní zástupce. Povinnost obhájce zastupovat obviněného v uvedeném trestním řízení přitom skončila právní mocí usnesení, jímž státní zástupce zastavil trestní stíhání obviněného.

6.

Samostatně pak měl okresní soud rozhodovat o výši odměny a náhrady hotových výdajů za obhajobu vykonanou obhájcem v řízení o uložení ochranného léčení. V této části by bylo možné souhlasit s argumentací okresního soudu, že za úkony právní služby vykonané v tomto řízení náleží obhájci odměna ve výši jedné poloviny.

7.

Protože však v posuzované věci okresní soud nepatřičně rozhodl o vyúčtování odměny obhájce ze dvou samostatně vedených řízení, ačkoliv pro rozhodnutí v prvním řízení byl příslušný rozhodnout ve smyslu § 151 odst. 3 tr. ř. státní zástupce, musel krajský soud napadené usnesení zrušit a poté věc vrátil okresnímu soudu s pokynem, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Obhájce by měl být vyzván, aby samostatně vyúčtoval úkony provedené v jednotlivých řízeních, a poté bude nutné rozhodovat samostatně o výši odměny a náhradě hotových výdajů v každém ze dvou řízení odděleně.