Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 333/2018

-326

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce L. B., zastoupeného Mgr. Davidem Obenrauchem, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná č. 987/11, proti žalované STUDENT AGENCY, k. s. se sídlem v Brně, náměstí Svobody č. 86/17, IČO 25317075, zastoupené JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem v Brně, Pražákova č. 1008/69, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. října 2017, č. j. -310, takto: I. Dovolání žalované se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 10. 2017, č. j. -310, podle ustanovení věty první odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [dovolatelka nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud vycházel, podstatou jejích námitek je především nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil (že „soudy pochybily, když požadovaly k prokázání důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru konkrétní důkazy, určení konkrétního data, kdy se žalobce měl jednání dopouštět, konkrétní linky a označení druhého řidiče, se kterým měl žalobce na lince spolupracovat“, a že „soudy přehlížely důkaz čestným prohlášením Z. G., který uvedly do pozadí, a nevzaly za prokázanou pravdivost jejího obsahu, přičemž upřednostnily ústní svědeckou výpověď svědka G., kterou však není možné hodnotit jako věrohodnou a pravdivou z důvodu možného zastrašování tohoto svědka žalobcem a otcem žalobce“), předestírá vlastní skutkové závěry (že „konkrétně žalobce se dopouštěl daného podvodného jednání; při odbavení vypisoval neplatné jízdní doklady, od klientů přebíral hotovost, kterou nikdy společnosti nevyúčtoval, a dále vybíral poplatky za zavazadla, přičemž tento úkon nebyl v jeho kompetenci, a nabádal pana G. a jeho kolegy, aby k jeho protiprávnímu jednání mlčeli pod výhružkou ztráty zaměstnání, šikanou na linkách a psychickým i fyzickým vydíráním“), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že „z provedeného dokazování lze mít za prokázaný skutkový stav spočívající v tom, že žalobce se dopouštěl jednání, jež je mu vytýkáno v okamžitém zrušení pracovního poměru, a to minimálně v jednom případě“)], a dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Námitka žalované o tom, že se „soudy dopustily extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a soudem zjištěným skutkovým stavem, když přehlížely důkaz čestným prohlášením Z. G. a upřednostnily jeho ústní svědeckou výpověď“, není důvodná, neboť takový “extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a soudem zjištěným skutkovým stavem“ nebyl zjištěn, když soudy se skutkovým stavem řádně zabývaly. Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2017, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. května 2018

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu