Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Nd 95/2018

27 Nd 95/2018-42

USNESENÍ

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 4. dubna 2017, podanou osobně u Okresního soudu v Pardubicích dne 10. dubna 2017, ve znění jejího doplnění ze dne 3. května 2017, domáhá po žalované zaplacení 1.023.000 Kč jakožto „odškodnění“, neboť „zločinecký režim (ČR) … úmyslně žalobce zlikvidoval a způsobil mu trvalé poškození jeho zdravotního stavu“.

V podání ze dne 22. května 2017, podaném osobně u Okresního soudu v Pardubicích dne 24. května 2017, žalobce žádá, aby věc byla přikázána jinému soudu, a to Okresnímu soudu v Olomouci, neboť „státní zločinci v soudních talárech ochraňující bohaté zloděje a zločince (…) pracují na soudech v Pardubicích“.

Žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí a navrhuje postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 22. září 2017, č. j. -26, vyslovil svoji místní nepříslušnost podle , (dále též jen „ “) [výrok I.], a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jakožto soudu místně příslušnému podle (výrok II.).

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 22. prosince 2017, č. j. -33, k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se místní nepříslušnost Okresního soudu v Pardubicích nevyslovuje a věc se Obvodnímu soudu pro Prahu 2 nepostupuje, neboť místní příslušnost Okresního soudu v Pardubicích je dána volbou žalobce v souladu s ; rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. března 2018.

Soudci Okresního soudu v Pardubicích ve vyjádření k návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti (č. l. 36 spisu) uvedli, že žalobce znají pouze z úřední činnosti a že na věci nemají žádný zájem. J. N. k tomu uvedla, že s žalobcem dříve bývala v přátelském vztahu, ovšem nyní se již nestýkají.

Okresní soud v Pardubicích předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti, případně vhodnosti ( a 2 ).

Podle věty třetí věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

Podle nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( , a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně [odstavec 1]. Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec první). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle . Jde-li o vyloučení podle a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v (odstavec druhý).

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle .

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Pardubicích, u nějž je věc vedena, a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána ( věta první ), důvod k přikázání soudu z důvodu nutnosti ( ) ani z důvodu vhodnosti ( ) neshledal.

Z výše citovaných ustanovení se podává, že postupem podle může být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané ) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v , odst. 2 větě první, části věty za středníkem , anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu ( ).

Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádný ze soudců Okresního soudu v Pardubicích neoznámil podle předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. , či ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. ).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Žalobce v podání ze dne 22. května 2017 (na č. l. 21 spisu) neuvádí žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti. Navíc druhá strana sporu s navrhovanou delegací nesouhlasí.

S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud rozhodl tak, že projednávaná věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích se nepřikazuje podle ani 2 jinému soudu téhož stupně.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2018

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu