Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1268/2018

30 Cdo 1268/2018-93

USNESENÍ

P. B.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, č. j. -65, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 4. 2017, č. j. -58, žalobci neustanovil zástupce z řad advokátů pro řízení. Soud prvního stupně neshledal naplnění žádného z předpokladů pro ustanovení zástupce pro řízení dle a , neboť žalobce nedoložil věrohodně své majetkové poměry a nadto jde v případě žalobce o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když ze žaloby neplynou ani základní skutkové okolnosti, z nichž by uplatněný nárok vyplýval.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 12. 7. 2017, č. j. -65, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se sice neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že v tomto případě žalobní tvrzení nepostačují ani k základní identifikaci skutku, který má být předmětem řízení, když naopak považoval vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě za dostatečná pro posouzení, čeho se žalobce domáhá a na jakém základě (žalobce se domáhá přiměřeného zadostiučinění ve výši 200 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Pardubicích v řízení vedeném pod sp. zn. , který usnesením ze dne 5. 1. 2016, č. j. -52, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků). Odvolací soud však shledal správným závěr soudu prvního stupně, že i tak jde v tomto případě ze strany žalobce o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva, když ze samotných skutkových tvrzení je zřejmé, že žalobě nemůže být vyhověno. Vydání rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci samo o sobě nesprávný úřední postup v intencích , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, nepředstavuje, neboť vyústil-li případný nesprávný úřední postup v rozhodnutí, lze se domáhat odškodnění pouze z titulu nezákonného rozhodnutí, přičemž o nezákonné rozhodnutí se v tomto případě jednat nemůže, neboť nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem ( OdpŠk) a zároveň nejde ani o rozhodnutí vykonatelné bez ohledu na právní moc, jež by bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku ( OdpŠk). Dále odvolací soud poukázal na sudičské počínání žalobce, který opakovaně zahlcuje soudy svými bezúspěšnými podáními, takže není dán ani důvod pro ustanovení zástupce žalobci pro řízení, neboť toho není zapotřebí k ochraně jeho zájmů.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle věty první platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. , , ; nebo ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. ).

Účastník občanského soudního řízení uplatňuje ve smyslu ustanovení právo svévolně tehdy, činí-li procesní úkony nikoliv v zájmu ochrany svých subjektivních práv, ale jen zlovolně (při vědomí, že tím svá práva neochrání a ani ochránit nechce) a se záměrem způsobit jinému škodu nebo jinou újmu, popřípadě alespoň procesní obtíže. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).

Nejvyšší soud se ztotožňuje s právním názorem odvolacího soudu, že podání žalobce lze posoudit jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Zejména závěr odvolacího soudu založený na úvaze, že tam, kde tvrzený nesprávný úřední postup vyústí ve vydání rozhodnutí, v jehož obsahu se bezprostředně odrazí, připadá v úvahu pouze odpovědnost státu za újmu z titulu nezákonného rozhodnutí, jejímž předpokladem je zrušení či změna rozhodnutí pro nezákonnost, je přiléhavý a odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího soudu, vyjádřené např. v usnesení ze dne 3. 3. 2011, sp. zn. , nebo ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. . Proto ani Nevyšší soud v tomto případě nespatřuje důvody pro ustanovení zástupce žalobci pro řízení o dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, když není naplněn předpoklad, že se nejedná o svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ( ).

Nejvyššímu soudu je nadto z vlastní úřední činnosti známo, že žalobce podává desítky dovolání, jež byla ve větší míře odmítána nebo řízení o nich zastavováno. Dovolací soud má tak za nepochybné, že záměrem počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (srov. ), nýbrž pouze vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu, nebo účastníků řízení odlišných od žalobce. V takové situaci nemůže žalobce ovšem očekávat, že podáváním žádostí o osvobození od soudních poplatků přenese veškeré náklady jeho chováním vznikající na stát nebo na jiné účastníky jím svévolně vyvolávaných sporů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , a též usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. ). Takové počínání by se dalo pokládat za obstrukční a litigiózní (sudičské) - srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. .

Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce si vzhledem ke značnému množství jím podávaných dovolání musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady.

V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení a kdy ani Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že je důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle ustanovení a řízení o dovolání žalobce zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí ( ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 5. 2018

Mgr. Tomáš Mottl pověřený člen senátu