Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 99/2018

-966

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně PROTON, a.s., IČ 634 88 388, se sídlem v Praze 2, Myslíkova 257/6, zastoupené Mgr. Ladislavem Pavlů, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 762/13, proti žalované SUXESS spol. s r.o., IČ 654 08 802, se sídlem v Praze 10, Ke Skalkám 3082/62, zastoupené JUDr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1417/25, o vydání zaknihovaných akcií, in eventum o zaplacení 27.195.960 Kč s příslušenstvím, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Poté, co rozsudkem ze dne 23. 10. 2017, č. j. -936, Nejvyšší soud v části zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 11. 2016, č. j. -912, a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení, vznesla žalovaná při jednání dne 20. 3. 2018 (opakovaně) námitku podjatosti členek senátu 5 Cmo JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., a JUDr. Jany Sedlářové. Za důvod vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze považovala jejich styky s účastníky řízení, jejich právními zástupci, případně se svědky předvolanými k jednání, mimo jednací místnost.

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Jana Sedlářová ve svých vyjádřeních shodně uvedly, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům, jejich zástupcům či svědkům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( , věta první, ).

Poměr k věci ve smyslu může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak nepřátelský (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. ).

Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. ).

Ze samotného tvrzení (subjektivního přesvědčení) žalované, že výše uvedené soudkyně Vrchního soudu v Praze mají vztah k účastníkům, jejich zástupcům či svědkům, ovšem nelze usuzovat, že by v projednávané věci byl skutečně dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, neboť žalovaná nenastínila existenci konkrétních okolností, jež by umožňovaly přesvědčivě učinit závěr, že má kterákoli ze soudkyň k věci či k účastníkům řízení (svědkům nebo právním zástupcům) poměr bránící nezaujatému rozhodování, přičemž z obsahu spisu, včetně vyjádření příslušných soudkyň, pochybnosti o jejich nepodjatosti neplynou.

Z naznačených důvodů Nejvyšší soud, rozhodující podle , věty první, , vznesenou námitku podjatosti shledal neopodstatněnou.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 5. 2018

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu