Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1233/2018

-892

USNESENÍ

a)

F. K.

a

b) R. K.

, obou zastoupených JUDr. Květuší Blaškovičovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Žlutická 1632/34, proti žalovaným

1) Veřejné informační službě, spol. s r. o.

, se sídlem v Plzni, Farského 638/14, IČO: 45330344,

2) V. B.

,

3) V. B.

,

4)

P. B.

,

5) M. K.

,

6) I. K.

, všem zastoupeným JUDr. Karlem Havlem, advokátem se sídlem v Plzni, Martinská 608/8, o odstranění neoprávněné stavby, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 2017, č. j. -855, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobci a) a b)

jsou povinni

společně a nerozdílně zaplatit žalovaným 1) až 6) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 9 075 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaných JUDr. Karla Havla, advokáta se sídlem v Plzni, Martinská 608/8.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 části první – dále jen „ “), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud Plzeň-město (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 1. 2017, č. j. -811, rozhodl, že část pozemku parc., zastavěná přestavkem, nacházející se v délce pozemku parc. o výměře 23 m

2

, v obci a k. ú. P., který je ve vlastnictví žalované 1), nyní parc., se stává vlastnictvím žalované 1), a část pozemku parc., zastavěná přestavkem, nacházející se v délce pozemku parc. o výměře 11 m

2

, v obci a k. ú. P., který je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných 2) až 6), nyní parc., se stává vlastnictvím žalovaných 2) až 6), a to v rozsahu podle přiloženého geometrického plánu č. 4292-16/235 ze dne 14. 6. 2016, který je součástí tohoto rozsudku (výrok I.). Dále žalovaným 1) až 6) uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a) a b) z titulu náhrady obvyklé ceny pozemku (přestavku) 8 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu ze dne 29. 10. 2007, ve znění jejího upřesnění ze dne 16. 1. 2009, na odstranění stavby plotu (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV. až VI.).

K odvolání žalobců Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 15. 11. 2017, č. j. -855, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zřídil věcné břemeno ve prospěch vlastníků stavby plotu v délce pozemku parc. o výměře 23 m

2

, v obci a k. ú. P., který je ve vlastnictví žalovaného 1), a v délce pozemku parc. o výměře 11 m

2

, v obci a k. ú. P., který je ve vlastnictví žalovaných 2), 3), 5) a 6), a to k pozemku parc. o výměře 621 m

2

, v obci a k. ú. P., na němž se částečně stavba plotu nachází, a to v rozsahu podle přiloženého geometrického plánu č. 8345-249/2009 ze dne 9. 10. 2009, který je součástí tohoto rozsudku (výrok I.), žalobu vůči žalované 4) v plném rozsahu zamítl (výrok IV.), zamítl žalobní návrh, aby žalovaní 1), 2), 3), 5) a 6) byli povinni odstranit stavbu plotu v délce pozemku parc. a pozemku parc., která zasahuje na pozemek parc., vše v obci a k. ú. P. (výrok III.), uložil žalovaným 1), 2), 3), 5) a 6) povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům na náhradě za zřízení věcného břemene 23 892 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V. až VII.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na nesprávném právním posouzení věci. Rekapitulují stav věci, zdůrazňují, že výstavba plotu neprobíhala zcela v původních hranicích, nač žalované upozornili již v průběhu stavebního řízení v roce 2004. Existuje rozdílné zaměření pozemku, když podle jejich měření stál celý plot na pozemku žalobců, což soudy řádně nevysvětlily. Mají za to, že se vůči nim postupovalo diskriminačně, upozorňují na délku řízení. V průběhu řízení souhlasili se znalcem Ing. Peškem, nikoliv však s Ing. Bučkem, znalcem, který vyhotovil geometrický plán; v této souvislosti upozorňují na jeho pochybení. Žalovaní nebyli v dobré víře, neboť věděli o skutečnosti, že základy bývalé stavby přesahovaly do pozemku žalobců. Soud pak „maskoval ne zcela dobrou víru žalovaných“ tím, že se obracel vždy jen na žalované a k připomínkám žalobců nepřihlížel. Soudkyně si dokonce vynutila vstup znalce na jejich pozemek justiční stráží. Nesouhlasí s tím, že měli v roce 2009 uzavřít s žalovanými jakýsi smír o věcném břemeni. Závěrem uvádějí, že „obyčejný člověk nemá u soudu zastání, pravda je zašlapávána, když se chce domoci spravedlnosti, je šikanován a zesměšňován“. Mají za to, že už v průběhu stavby vyvrátili dobrou víru žalovaných, k čemuž soudy nepřihlédly. Navrhují, aby dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu jako nesprávné.

Žalovaní ve vyjádření poukazují na to, že dovolání postrádá základní náležitosti a nedošlo k řádnému vymezení přípustnosti, polemizují s některými tvrzeními žalobců a navrhují, aby dovolací soud dovolání pro nepřípustnost odmítl, případně pro nedůvodnost zamítl.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na

www.nsoud.cz

)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz

)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na

www.nsoud.cz

)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz)

].

Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz

), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

V dané věci není dovolání přípustné již z toho důvodu, že dovolatelé nevymezují žádnou otázku hmotného či procesního práva, kterou by se měl dovolací soud v dovolacím řízení zabývat; taková otázka se nepodává ani z obsahu dovolání. V dovolání žalobci popisují vývoj věci a vyjadřují nesouhlas s řešením přijatým soudy, když nejspíše chtějí, aby došlo k odstranění plotů nacházejících se na jejich pozemku, tento nesouhlas je však veden toliko v obecné rovině, neboť žalobci svou argumentací nereagují na právní závěry odvolacího soudu, které jediné dovolacímu přezkumu podléhají (srov. ). Ve shodě s dispoziční zásadou bylo na dovolatelích, aby řádně a včas podali dovolání, jakož i řádně vymezili právní otázku přípustnosti dovolání podle ; pokud tak neučinili, nelze po dovolacím soudu požadovat, aby prováděl komplexní přezkum správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, neboť tím by postupoval v rozporu se současnou právní úpravou dovolacího řízení, jakož i zásadami, na nichž je dovolací řízení založeno. To platí tím spíše, jestliže v dovolání zcela absentuje jakákoliv zmínka o přípustnosti dovolání.

Jelikož je dovolání nepřípustné pro nevymezení otázky přípustnosti dovolání podle , Nejvyšší soud je podle odmítl.

V souladu s větou druhou rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobci povinnost uloženou tímto rozhodnutím, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 24. dubna 2018

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu