Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5891/2016

-379

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobkyně OSA – Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním, z. s., IČ 63839997, se sídlem v Praze 6, Čs. armády 786/20, zastoupené Mgr. Martinem Michalicou,advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1332/23, proti žalované Sirnatým lázním Ostrožská Nová Ves, s. r. o., IČ 47915005, se sídlem v Ostrožské Nové Vsi, Kunovská 664, zastoupené JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, o zaplacení 105 602 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2016, č. j. -339, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. 10. 2016, č. j. -339, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně jako soudu prvního stupně ze dne 23. 2. 2016, č. j. -297, kterým bylo rozhodnuto, že právní základ žalobou uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení je dán (výrok I), a že o výši nároku na vydání bezdůvodného obohacení a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II).

Uvedené částky se žalobkyně domáhala z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že žalovaná provozovala v období od 1. 6. 2007 do 31. 12. 2009 lázeňské ubytovací zařízení Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves, v němž v uvedeném období docházelo ke zpřístupňování chráněných autorských děl veřejnosti prostřednictvím zvukových a zvukově obrazových zařízení bez platného licenčního oprávnění uděleného žalované žalobkyní.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Otázka zda má žalobkyně oprávnění vykonávat kolektivní správu v rozsahu vymáhání bezdůvodného obohacení za provozování rozhlasového a televizního vysílání autorských děl nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k tomu, že právo na provozování rozhlasového nebo televizního vysílání bylo v rozhodném období právem v režimu tzv. quasipovinné kolektivní správy [srov. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění účinném do 19. 4. 2017], nově přímo autorským zákonem označované jako rozšířená kolektivní správa, u které platí, že kolektivní správce spravuje práva všech „svých“ nositelů práv. Takto kolektivní správce – dnes již podle výslovného ustanovení autorského zákona po novele – vymáhá také právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným provozováním vysílání ve vztahu ke všem uměleckým výkonům a zvukovým a zvukově obrazovým záznamům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. ).

Otázka zda je možné s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 16. 11. 2016 ve věci C-301/15, M. S. and S. D. proti Premier ministre and Ministre de la Culture et de la Communication, dovodit, že kolektivní správci jsou oprávněni v rámci tzv. rozšířené kolektivní správy zastupovat i tzv. smluvně nezastupované nositele práv, přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud dospěl k závěru, že žalobkyně je jakožto kolektivní správce aktivně legitimována zastupovat nositele autorských práv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. ). Stejnou argumentaci s odkazem na citovaný rozsudek SDEU ve věci C-301/15 S. and D. použil zástupce žalované v jiné obdobné věci s účastníky v obdobném postavení již v několika ústavních stížnostech, přičemž všechny byly odmítnuty pro zjevnou neopodstatněnost (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. ). Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že výše uvedená judikatura SDEU řešila specifickou situaci, kde žalobci byli samotní autoři a jednalo se o prodej tzv. komerčně nedostupných knih, který je ve Francii dotčen zvláštní právní úpravou, a z těchto důvodů nelze toto rozhodnutí SDEU vztáhnout na nyní projednávanou věc.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení o věci samé nekončí a bude pokračovat před soudem prvního stupně, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci ( , a ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 25. dubna 2018

JUDr. Pavel Simon předseda senátu