Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 46/2018

-178

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Tomáše Mottla a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské, IČ 00406546, se sídlem v Opavě, Beethovenova 235/1, zastoupené Mgr. Markem Svojanovským, advokátem se sídlem v Laškově, Dvorek 16, proti žalovaným 1) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, a 2)Obci Ryžoviště, IČ 00296325, se sídlem v Ryžovišti, nám. Míru 105, zastoupené Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou se sídlem v Mohelnici, Olomoucká 261/36, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Bruntále dne 21. 12. 2015 se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem identifikovaným v žalobě nacházejícím se v katastrálním území a obci R., a to na základě , o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, publikovaného pod č. 177/2013 Sb.

Podáním ze dne 8. 1. 2018 žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti (dle , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) jinému soudu z důvodu, že žalobkyně coby oprávněná osoba podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vede u Okresního soudu v Bruntále, jakož i u některých dalších soudů v obvodu Krajského soudu v Ostravě (Okresní soud v Olomouci či Okresní soud v Opavě) více řízení s obdobným (restitučním) skutkovým a právním základem, v nichž jsou účastníky především subjekty sídlící na území hlavního města Prahy (Národní památkový ústav či Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Státní pozemkový úřad a Ministerstvo kultury). I se zřetelem na četnost soudních jednání ve zmíněných věcech a skutečnost, že sídlo jejího tehdejšího advokáta se nacházelo rovněž na území hlavního města Prahy, považuje za vhodné a hospodárné, aby danou věc projednal a rozhodl o ní Obvodní soud pro Prahu 1, případně „jiný obvodní soud či okresní soud v Praze“.

Žalovaná 1) s podaným návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasila; žalovaná 2) se k návrhu nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům (Okresnímu soudu v Bruntále, u něhož bylo řízení zahájeno a je v současnosti vedeno, a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jemuž má být věc přikázána; viz ) posoudil návrh žalobkyně, přičemž dospěl k závěru, že podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti v posuzovaném případě dány nejsou.

Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, publikované pod č. ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. , uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

Okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení (či jeho zástupce) nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s jistými organizačními, finančními či jinými problémy (zvláště v situaci, kdy si zástupce se vzdáleným bydlištěm od sídla soudu účastník dobrovolně zvolí), jsou běžné a nikterak výjimečné a samy o sobě nemohou přesvědčivě odůvodnit možnost přikázání věci jinému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. ). K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení; v tomto směru nelze pak ztratit ze zřetele ani to, že jiný účastník [zde žalovaná 1)] s podaným návrhem na delegaci věci nesouhlasí (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. ).

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu nevyhověl (věc podle ustanovení jinému soudu nepřikázal).

Nadto z oznámení žalobkyně ze dne 15. 2. 2018 vyplývá, že s účinností ke dni 28. 2. 2018 došlo k ukončení zastupování žalobkyně jejím dosavadním advokátem; je tedy zřejmé, že i žalobkyní dříve uváděné důvody pro delegaci vhodnou spočívající na straně tohoto advokáta pominuly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. dubna 2018

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu