Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1021/2018

-658

USNESENÍ

a) TONSTAV s. r. o. v likvidaci

b) J. V.

, proti povinnému

Z. V.

, právně zastoupenému Mgr. Petrou Wölflovou, advokátkou, sídlem Otakarova 1159/57, 370 01 České Budějovice, pro 680 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích, pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 12. 2016, č. j. -573, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný

z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění (stručné dle ):

Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil napadeným rozhodnutím usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 6. 2016, č. j. E 1169/94-543, který zamítl žádost povinného ze dne 16. 6. 2016 o ustanovení zástupce z řad advokátů; oba soudy dospěly ke shodnému závěru, že povinný pro účely doplnění neúplného, nesrozumitelného a neurčitého podání ze dne 6. 6. 2016 žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů, přičemž tímto svým podáním usiluje o obnovu vykonávacího řízení, resp. jím hodlá uplatnit žalobu na obnovu řízení či pro zmatečnost proti rozhodnutí dovolacího soudu, což ve všech případech podle platné právní úpravy možné není a zjevně tudíž jde jen o svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, které samo o sobě naplnění předpokladů pro ustanovení advokáta vylučuje.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dne 13. 3. 2017 dovoláním, aniž by však byl pro dovolací řízení zastoupen advokátem; po následné výzvě Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 2018, č. j. E 1169/94-639, dovolatel předložil generální plnou moc, kterou zmocnil Mgr. Petru Wölflovou, advokátku, sídlem Otakarova 1159/57, 370 01 České Budějovice, aby jej zastupovala ve všech právních záležitostech, jakož i v řízení o (doplnění) dovolání povinného.

V posléze podaném, doplněném dovolání povinný namítá, že nalézací řízení trpělo vadou spočívající v nedostatečné identifikaci žalobce, jenž nebyl v době podání žaloby zapsán v obchodním rejstříku, a který tudíž nebyl způsobilý pokračovat v řízení. Předpoklad vymezení přípustnosti dovolání identifikuje s okolností, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jmenovitě od rozsudku ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. , nebo od usnesení ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. , neboť žaloba podaná neexistujícím právním subjektem je neplatným právním úkonem a exekuční titul je proto neplatný rovněž, neboť nemohl nabýt právní moci pro nezákonnost. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a uložil oprávněným povinnost uhradit náklady řízení.

Oprávnění se k podanému dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění (čl. II. bod 1, a contr. bod 7., čl. II bod 2 ), dále jen „ “, jestliže napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 21. 12. 2016, přičemž samo exekuční řízení bylo zahájeno dne 23. 5. 1994.

Podle ustanovení ve znění rozhodném (viz výše) je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil

od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání není v dané věci přípustné proto, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu na dovolatelem předestřených otázkách nezávisí, pakliže je jeho oponentura soustředěna toliko vůči správnosti a bezvadnosti nalézacího řízení, v němž byl vydán exekuční titul, resp. i vůči řízení exekučnímu, v němž – podle názoru dovolatele – je jednáno jako s oprávněným s někým, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení.

O to však v dané věci nešlo; předmětem rozhodování obou nižších soudů totiž bylo posouzení důvodnosti žádosti povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů, a nikoli hodnocení, zda je exekuce vedena oprávněně či s odpovídajícími účastníky řízení.

Řečeno jinými slovy – podané dovolání se míjí s předmětem řízení, v jehož kontextu bylo podáno, pročež nelze mít za naplněný žádný z předpokladů přípustnosti dovolání podle ustanovení , a byť tedy dovolání snad i formálně vyhovuje požadavkům kladeným ustanovením – jeho odůvodnění předpoklady přípustnosti očividně vystihnout nemohou; rozpor s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu již na první pohled nastat nemohl, jestliže v daném dovolacím řízení šlo o něco zcela odlišného.

Z tohoto důvodu Nejvyššímu soudu nezbylo, než dovolání povinného podle ustanovení odmítnout, a to se stručným odůvodněním ve smyslu ustanovení

Nad tento rozhodný rámec stojí zato poznamenat, že neméně významnou skutečností pro výsledek dovolacího řízení je i to, že povinný posléze v doplněném dovolání předložil dovolacímu soudu generální plnou moc, v níž oznamuje své zastoupení zvolenou advokátkou pro celé řízení a nikoli jen pro řízení o dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (o „neustanovení“ advokáta); pakliže tudíž dovolatel usiluje o ustanovení zástupce z řad advokátů, ačkoli si posléze takového zástupce sám zvolil, lze mít – i s přihlédnutím k poměrům věci, jakož i k obsahu podaného dovolání – zato, že předmět dosavadního řízení byl zcela vyčerpán a ve své podstatě tak již není, o čem by měl dovolací soud rozhodovat.

Poznamenává se, že oprávněná společnost TONSTAV s. r. o. v likvidaci zanikla ke dni 28. listopadu 2017 výmazem z obchodního rejstříku bez právního nástupce; vzhledem k předmětu dovolacího řízení, jímž bylo ustanovení právního zástupce z řad advokátů ve prospěch povinného, však tato okolnost nečinila dovolacímu soudu překážku pro rozhodnutí a vyřízení věci.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , a , neboť dovolatel nebyl v dovolacím řízení úspěšný (jeho dovolání bylo odmítnuto), a oprávněným žádné náklady dovolacího řízení (posuzováno podle obsahu spisu) nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. dubna 2018JUDr. Vladimír K ů r k apředseda senátu