Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5612/2017

-194

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce V. K., zastoupeného Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v Praze 2, Šmilovského 1264/5, proti žalovanému A. Š., zastoupenému Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, o zaplacení 301.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2017, č. j. -144, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 7. 2017, č. j. -144, potvrdil usnesení ze dne 12. 4. 2017, č. j. -115, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zastavil (pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání) dovolací řízení a rozhodl o nákladech dovolacího řízení. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , , ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 – dále jen „ “). Je přesvědčen, že v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena otázka, zda „lze zastavit dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu prvního stupně, který nesprávným administrativním postupem účastníkovi řízení doručil datovou zprávu, která tuto výzvu neobsahovala (namísto toho obsahovala písemnost určenou protistraně)“. Závěr, že mu písemnost obsahující výzvu k úhradě soudního poplatku z dovolání byla doručena, nekoresponduje s doručenkou k předmětné datové zprávě k písemnosti. Hrubý rozpor mezi skutkovým závěrem odvolacího soudu a tím, co se podává ze spisu, se přitom negativně promítl v právním posouzení věci. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným (žalovaným) za splnění podmínky jeho advokátního zastoupení ( ), a je přípustné podle , neboť soudy nižších stupňů v posuzovaném případě nepostupovaly v hranicích vymezených zásadou volného hodnocení důkazů a mezi vysloveným skutkovým závěrem (že žalovanému byla doručena výzva soudu prvního stupně k úhradě soudního poplatku z dovolání dne 9. 3. 2017 ve 14 hodin 39 minut a 25 vteřin) a provedenými důkazy, resp. tím, co se podává ze spisu, lze konstatovat extrémní rozpor a nepodloženost závěrů provedenými důkazy.

Ústavní soud ve svých nálezech ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. , nebo ze dne 3. 5. 2010, sp. zn. , dovodil, že zpochybnění správnosti skutkových závěrů odvolacího soudu sice zásadně nemůže vést k závěru o přípustnosti dovolání podle , nicméně dovolací soud může dospět k závěru o přípustnosti dovolání tehdy, pokud soudy nižších stupňů nepostupují v hranicích vymezených zásadou volného hodnocení důkazů a jestliže lze mezi vyslovenými skutkovými závěry a provedenými důkazy konstatovat extrémní rozpor, nepodloženost závěrů provedenými důkazy, popřípadě libovůli obecných soudů. Tyto závěry byly akceptovány již v řadě rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ústavní soud zároveň ve své judikatuře vyjádřil, že dovolacím důvodem podle může být i námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. K takovému porušení přitom může ve výjimečných případech dojít i při hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu.

V projednávané věci se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení 301.000 Kč z titulu smlouvy o půjčce. Usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. -72, Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svou místní nepříslušnost. Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 12. 2016, č. j. -89, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4 se nevyslovuje. Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný včasným dovoláním ze dne 3. 3. 2017. Protože soudní poplatek z dovolání ve výši 2.000 Kč neuhradil současně s podáním dovolání, Obvodní soud pro Prahu 4 jej usnesením ze dne 8. 3. 2017, č. j. -110, vyzval k jeho úhradě.

Podle písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu. Podle odst. 2 věty první nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Pojem datové schránky definuje , o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, jako úložiště, které je určeno k a) doručování orgány veřejné moci, b) provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, c) dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob.

Podle je adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu (podle ). Podle odst. 2 prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas.

Podle doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou u. Není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé. Toto zákonné ustanovení zakotvuje vyvratitelnou domněnku správnosti a pravdivosti údajů na doručence, která dopadá na každý jednotlivý údaj na ní uvedený.

Podle § 50g doručenka musí obsahovat

a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,

b) označení doručujícího orgánu,

c) označení doručované písemnosti,

d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,

e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno, nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti,

f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,

h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,

i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.

Z obsahu spisu se podává, že právnímu zástupci žalobce M. V. byly doručeny písemnosti dne 8. 3. 2017 v 15:01:52 hodin, v řádku identifikace písemnosti je uvedeno „vz.48 + 105-107“, tuto identifikaci zadává pracovník soudu odesílající písemnost účastníkovi řízení; v řádku doručované písemnosti je již uvedeno „osř 48 upravený 2017/03/08 08:41:09, 60 upravený 2010/03/08 08:54:57“, uvedené označení písemností je skutečný název odesílaného souboru, tak jak je pojmenován v počítači soudu, nejedná se tedy o označení zadané fyzickou osobou, ale automaticky vyplněné počítačem. Právnímu zástupci žalovaného T. Š. byly písemnosti doručeny dne 9. 3. 2017 v 14:39:25 hodin, v řádku identifikace písemnosti je uvedeno „vz. 48+60“, v řádku doručované písemnosti je uvedeno „1_20170303152031.pdf z podání d2b8a254-46bc-4932-9dab-6e3995bab758 příloha č. 1, 48 upravený 2017/03/08 08:41:09“. Písemnost pojmenovaná „1_20170303152031.pdf“ byla soudu prvního stupně doručena poprvé dne 3. 3. 2017 v 15:22:12 hodin (viz č.l. 104) zástupcem žalovaného T. Š., jako „dovolání žalovaného“.

Pokud žalobce ve skutečnosti obdržel písemnosti fakticky pojmenované jako „osř 48 a 60“, a žalovaný obdržel písemnosti fakticky pojmenované „1_20170303152031.pdf a 48“, pak je zcela zřejmé, že žalovanému nebyla doručena výzva k zaplacení soudního poplatku z podaného dovolání, ale bylo mu zasláno opětovně jeho dovolání. Skladba písemností určená pro žalobce byla doručena žalovanému a naopak, písemnosti určené žalovanému, byly soudem zaslány žalobci. Název souboru zapsaný fyzickou osobou odesílající písemnosti nekoresponduje se skutečně přiloženými písemnostmi, které byly obsahem odeslaných zpráv do datových schránek právních zástupců žalobce a žalovaného.

Vzal-li tedy odvolací soud z doručenky adresované T. Š. (zástupci žalovaného) za prokázané, že mu bylo mimo jiné dne 9. 3. 2017 (ve 14 hodin 39 minut a 25 vteřin) doručeno usnesení soudu prvního stupně o výzvě k zaplacení soudního poplatku, je mezi vysloveným skutkovým závěrem a provedenými důkazy extrémní rozpor. Protože dovolacím důvodem podle může být i námitka, jejíž podstatou je tvrzení porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, nezbylo než konstatovat, že dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle odvolacím soudem byl žalovaným uplatněn právem. Správná je námitka, že nelze zastavit dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu prvního stupně, pokud mu nesprávným administrativním postupem nebyla datovou zprávou do datové schránky tato výzva doručena, resp. mu byla doručena zpráva, která tuto písemnost neobsahovala, ač ji obsahovat měla. Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí rovněž pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( a 2 ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci ( ).Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. dubna 2018

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu